Osetrovatelska_pece_v_otorinolaryngologii

5.11.4 Porucha řeči postihující povrchovou strukturu řeči organického původu

5.11.4 Porucha řeči postihující povrchovou strukturu řeči organického původu
 
 
Anatomické odchylky iatrogenní - operativní zákroky v oblasti patra, jazyka, horní a dolní čelisti, zubní protézy, rozsáhlé stomatochirurgické operace, operace v ORL – to vše vede k poškození artikulačních orgánů, včetně jazyka. Je porušená funkce správné fonetické realizace hlásek, narušení rezonančních prostorů. Důsledkem je otevřená huhňavost (rhinophonia aperta), kterou již nelze upravit.
 
Anatomické odchylky vrozené – prodloužené frenulum linguae – poruchy kmitových hlásek, indikace k excizi, efekt nevelký.
Poruchy skusu – otevřený skus (sykavky tvořeny interdentálně), předkus horní čelisti (sykavky tvořeny addentálně), předkus dolní čelisti (sigmatismus, labiodemtalis). Správný skus je důležitý u adeptů uměleckých škol s hereckým a pěveckým zaměřením. Terapie – ortodontická péče s následnou úpravou výslovnosti u klinického logopeda.
 
Poruchy řeči při rozštěpových vadách – vrozené anomálie mluvidel způsobující těžké poškození artikulace - stupeň postižení je podmíněn rozsahem tzv. velofaryngeální insuficience VFI (nedokonalost patrohltanového uzávěru). Výskyt u celkového rozštěpu je převaha chlapců a u izolovaných je převaha dívek. Oboustranné rozštěpy rtu, čelisti a patra jsou dědičné. Na vznik rozštěpových vad ze zevních faktorů se podílejí: infekce (rubeola, syfilis, toxoplazmóza), fyzikální faktory (záření), chemické faktory (toxiny, léky, alkohol), mateřské faktory (metabolické produkty, věk nad 38 let, DM, výživa). Terapie – pediatr-neonatolog, foniatr, plastický chirurg, logoped, otorinolaryngolog.
 
Porucha řeči – řečové problematice předcházejí potíže nutriční vzhledem k rozštěpu rtu, proto se jako první provádí operace rtu kolem 6. měsíce života. Příčiny poruchy řeči jsou: - rozštěpová vada - zabraňuje realizaci většiny hlásek, vzniká palatolalie (posunem artikulačních míst směrem do faryngu a laryngu), hyperrinofonie (je způsobená průchodem vzduchu do nosu během artikulace).
- potíže při artikulaci způsobené poruchami dentice,
- sekundární – v důsledku lehké a středně těžké nedoslýchavosti v rámci sekretorické mediootitidy. Terapie – týmová práce (neonatolog, plastický chirurg, foniater, ortodont, logoped, genetik, antropolog). V 6 měsících operace rtu, operace patra je ovlivněná několika faktory,(lingvistické, požadavek na správnou fixaci řečových stereotypů z hlediska foniatra, logopeda a ortodonta, aby se operace uskutečnila co v nejpozdějším termínu z důvodu zamezení deformací čelisti při dalším růstu). Obecně platí, že nejvhodnější je období kolem 3. roku věku. Rehabilitace řeči - začínáme v rodinném prostředí, je nutno zajistit adekvátní sociálně podnětné prostředí. Od 2 let následuje intenzívní systematická rehabilitace tak, aby dítě před dovršením 3. roku, bylo schopno foukat na píšťalu. Po operaci patra by se výslovnost měla nacvičit tak, aby dítě nebylo nutné zařadit do speciální školy, pro vadně mluvící, ale do normální školy. Nedílnou součástí komplexní péče je sledování sluchu.
 
Poruchy řeči při poruchách sluchu
Sluch je nejdůležitějším smyslem pro správný vývoj řeči. U dítěte narozeného s jakýmkoliv postižením sluchu, vývoj řeči nebude bez kompenzačně rehabilitačních zásahů optimální. Stupeň postižení řeči je závislý na tíži sluchové vady. Kompenzace středně těžkých a těžkých nedoslýchavostí závisí na tom, v jakém věku je sluchová vada diagnostikovaná, zda dítě již umělo číst a psát a na intelektu dítěte. U dětí prelingválně ohluchlých stále častěji využíváme možnosti kochleární implantace, postižených dětí s následným zařazením do společnosti.