Osetrovatelska_pece_o_dite

4.1 Metodika mravní a citové výchovy

4.1 Metodika mravní a citové výchovy
 
 
Cílem je poskytování lásky, jistoty a bezpečí dítěti a zároveň výchova základních vztahů k okolí a počáteční vytváření charakterových vlastností. Mravní a citovou výchovu uplatňujeme během celého dne při běžných činnostech, u všech her a zaměstnání, které vytvářejí podmínky pro formování sociálních vztahů. Při výchovných zaměstnáních zaměřených na mravní a citovou výchovu vytváříme pomocí hraček umělé situace, které musí dítě řešit (př. panenka pláče, ... do náručí, ... houpání, ... zpívání, konejšení ...). Vytváříme kladný citový vztah k přírodě, zvířátkům, hračkám, lidem. Formujeme zdravé sebevědomí dětí, klidné a radostné prostředí, ohleduplné vztahy. Můžeme využívat různé situace, např. příchod dítěte do herny, kdy dítě pozdraví a ostatní děti mu odpovídají na pozdrav, radostně ho vítají). Pro navození radostné nálady využíváme říkanky, škádlivky. Dobrým výchovným prostředkem je využití maňáska. Vytváříme podmínky pro utváření zdravého sebevědomí, ve druhém roce života si dítě začíná uvědomovat své „já“. Hledá si své místo ve společnosti, potřebuje uznání své osoby, mít prostor pro samostatné jednání při hře, při samoobslužných úkonech. Dítě chválíme, poukazujeme na jeho šikovnost, v případě neúspěchu ho povzbudíme. Formujeme vztahy k vrstevníkům, děti jsou egocentrické a řešení případných konfliktů mezi nimi musí být nenásilné. Dětem nevysvětlíme, že na hračku má právo někdo jiný. Využíváme odvedení pozornosti k jiné hračce, jiné činnosti např. za pomoci maňáska.