Osetrovatelska_pece_o_nemocne_interni_obory
2.8 Poruchy srdečního rytmu
2.8 Poruchy srdečního rytmu
I. Definice
- přítomnost jakéhokoliv srdečního rytmu odlišného od sinusového rytmu ve fyziologickém rozmezí.
Základní dělení je na tachyarytmie a bradyarytmie.
Mechanismus vzniku arytmií:
- poruchy tvorby impulsu - patří sem: sinusová tachykardie, sinusová bradykardie, respirační sin. arytmie, supraventrikulární arytmie, flutter síní, fibrilace síní, komorová tachykardie, komorová fibrilace,
- poruchy šíření impulsu - patří sem: sinoatrialní blokáda, atrioventrikularní blokáda, blokády Tawarových ramének,
- poruchy tvorby impulsu a vedení vzruchu.
II. Klasifikace arytmií
1) Poruchy funkce sinoatriálního uzlu
a) Sinusová tachykardie – urychlení nad 100/min,
- provází horečnaté stavy, anémii, hyperthyreózu,
- terapie – kauzální.
b) Sinusová bradykardie – zpomalení pod 60/min,
- příčinou bývá zvýšená činnost parasympatiku, snížená činnost sympatiku vlivem betablokátorů, hypotermie, hypothyreóza, nitrolební hypertenze.
2) Předčasné ektopické rytmy - supraventrikulární
a) Supraventrikulární extrasystoly – charakteristická předčasná vlna P nebo její chybění.
- malý klinický význam,
- terapie – jde o benigní arytmii, terapií je režimové opatření, eventuelně ↓ dávky anxiolytik nebo betablokátorů.
b) Supraventrikulární tachyarytmie
- skupina arytmií mající původ nad rozdělením Hisova svazku a Tawarova raménka,
- patří sem: síňová tachykardie (může být trvalá nebo záchvatovitá, dobře reaguje na antiarytmika), flutter síní (řešen elektrickou kardioverzí), fibrilace síní (reaguje na medikamentozní kardioverzi)
3) Předčasné ektopické rytmy - komorové
a) komorové extrasystoly - typickým nálezem je předčasný, bizardní komplex QRS, vyskytují se po každém normálním stahu – bigeminie, za každými dvěma stahy – trigeminie.
b) komorová tachykardie - záznam 5 a více po sobě následujících širokých komplexů QRS terapie – elektrická nebo farmakologická kardioverze.
c) fibrilace komor - charakterizovaná rychlým, nekoordinovaným a hemodynamicky neúčinným kontrakcím myokardu komor, a tím k náhlé zástavě oběhu. Neléčená vede během 3–5 minut k ireverzibilnímu poškození mozku.
- terapie – resuscitace oběhu – prekordiální úder a nepřímá masáž srdce.
4) Převodní poruchy
a) SA blokáda - vyskytuje se ve 3 formách,
- asymptomatická se vyskytuje u mladistvých nebo trénovaných jedinců, symptomatická (presynkopální stav nebo synkopa) při onemocnění jícnu nebo při předávkování digitalis nebo betablokátory.
- terapie – u asymptomatických atropin nebo isoprenalin, u symptomatických trvalá kardiostimulace.
b) AV blokáda – zahrnuje zpomalení nebo zastavení převodu vzruchu ze síní na komory.
rozlišujeme 3 stupně:
- AV blokáda I. st. - prodloužený PQ interval
- AV blokáda II. st.
- I. typ – Wenckebachův – postupné prodlužování PQ intervalu až vymizení komplexu QRS mezi dvěma vlnami P.
- II. typ – Mobitzův – občasné chybění QRS komplexu.
U pokročilého stupně k tomu dochází v pravidelném poměru n:1 (např. u 2:1 chybí každý 2 QRS komplex, u 4:1 chybí 3 QRS komplexy za sebou pouze každá čtvrtá vlna se převádí na komory).
- AV blokáda III. st. – úplná blokáda – síně jsou ovládány nezávisle na komorách z SA uzlu nebo ektopického ložiska v síni. Aktivace komor se děje náhradním rytmem.
- terapie – medikamentozní (atropin, isoprenalin), dočasná kardiostimulace.
c) Raménkové blokády
- blokáda pravého raménka Tawarova – vede k opožděné aktivaci pravé komory přes levé raménko.
- vyskytuje se často u zdravých jedinců, v průběhu AIM,
- blokáda levého raménka Tawarova - vede k opožděné aktivaci levé komory přes pravé raménko.
- provází často stavy charakterizované dilatací a hypertrofií LK, bývá časnou manifestací ICHS.
d) Parasystolie
- jde o arytmii mající příčinu v dvojí aktivaci síní nebo komor (SA uzel a druhý mající sídlo v komorách nebo síních).
- vyskytuje se u jinak zdravých jedinců nebo u nemocných organickým postižením myokardu.
- klinický význam je malý, nevyžaduje léčbu.
III. Etiologie
- funkční – změna tonu vegetativního nervového systému. Na jeho ovlivnění se podílejí emoce, stres, hormonální regulace, změny vnitřního prostředí, poruchy ABR nebo účinky léků.
- organické postižení srdce – jakýkoliv typ postižení srdce může být provázen arytmiemi (např. po IM komorová tachykardie, mitrální vady – fibrilace síní, aj.).
IV. Klinický obraz, diagnostika, terapie
- klinický obraz
- subjektivní – velmi individuální, vymizení pravidelnosti může být vnímáno jako přeskočení srdce, tachykardie bývá pociťována jako palpitace,
- objektivní – změny na EKG.
- diagnostika
- anamnéza (palpitace, presynkopální stavy, synkopy),
- fyzikální vyšetření,
- EKG – rozhodující – 12ti svodový záznam,
- jícnové EKG – zavedení speciální tenké sondy do jícnu do blízkosti levé síně.
- Holter,
- zátěžové EKG.
Komplexní terapie arytmií:
- Farmakoterapie – antiarytmika,
- Elektroimpulsoterapie – elektrická kardioverze a defibrilace,
- implantabilní kardioverze/defibrilátor,
- kardiostimulace – dočasná/trvalá,
- chirurgická léčba,
- psychoterapie.