Osetrovatelska_pece_v_gynekologii

12.3.2 Předčasný porod (partus praematurus)

12.3.2 Předčasný porod (partus praematurus)
 
 
Léčení hrozícího předčasného porodu předpokládá neodkladný převoz nejlépe do perinatologického centra, tzv. „transport plodu v děloze“ - odborně „transport/transfer in utero“. Před převozem je v některých případech nutné podat těhotné ženě léky tlumící děložní kontrakce a hormony kůry nadledvin - kortikoidy. Tyto hormony pronikají placentou do těla dítěte a pomáhají urychlit vývoj jeho plic i ostatních orgánů.
Pokud se zjistí u matky zánět, pak se jí okamžitě podají i antibiotika (předčasný porod je často vyvolán bakteriální infekcí, stejně tak je důležité profylaktické podání antibiotik při předčasném odtoku plodové vody). Kortikoidy (podávají se při hrozícím předčasném porodu před 35. týdnem) ovlivňují tvorbu surfaktantu (látka fosfolipidové povahy, která udržuje rozepětí alveolů) v plících plodu, urychlují vyzrávání. Aplikujeme tokolytika (preparáty zabraňující děložní činnosti) – Gynipral nebo Tractocile, MgSO4. Nutná je vždy hospitalizace, klid na lůžku. V situaci, kdy již nelze předčasnému porodu zabránit, je potřeba vše připravit na porod nezralého novorozence.
Porody nezralých dětí by mely být koncentrovány do center s adekvátním personálním, materiálním a technickým zajištěním.
Předčasný porod před 32. týdnem má být veden v perinatologickém centru se špičkově vybavenou novorozeneckou JIP, porod mezi 32.-37. týdnem pak v intermediárním centru. V případě předčasného porodu převážíme rodičku do těchto zařízení včas, tzv. transport „in utero“ (tzn. v děloze – před porodem.) Převoz nezralého novorozence po porodu je méně vhodný.
Porod je veden tak, aby byl pro nezralý plod co nejšetrnější. Častěji se indikuje císařský řez, při vaginálně vedeném porodu provádíme dle potřeby epizitomii. Je–li nutné rychle ukončit II. dobu porodní, používáme forceps (nepoužíváme vakuumextrakci - VEX). Snahou je předat dítě neonatologům nejen bez infekce, ale i bez hypoxie a porodního traumatu.