Osetrovatelska_pece_v_oftalmologii
5.7 Edukace pacientů s úrazem oka
5.7 Edukace pacientů s úrazem oka
Nedílnou součástí péče o pacienta s poraněním očí se stává také velmi důležitá edukace. Sestra edukátorka musí pacientovi vysvětlit nutnost ponechání obvazu na oku minimálně do druhého dne po ošetření, pokud lékař neurčí jinak. Dále je na ní, aby pacientovi vysvětlila úskalí, která na něj čekají vzhledem ke snížené schopnosti vidět. Nestačí pouze ošetření, ale komplexní péče o úrazem postiženého člověka. V rámci této výchovy sestra plní kroky edukačního procesu a navíc reaguje na další potřeby pacienta eventuálně i jeho rodiny. Spolupráce s pacientovými blízkými může značně ulehčit péči a zabránit zbytečným komplikacím. Každý pacient má právo na vhodnou edukaci.
Předpokladem edukace je, že pacient snáze pochopí svoji zdravotní situaci, stává se zodpovědným za své zdraví. Sestra i rodinná opora navíc můžou značně pomoci redukovat pocity nejistoty, obavy a úzkost. Od sestry se vyžaduje dostatek odborných znalostí, praktických dovedností, empatie a v neposlední řadě i trpělivosti. Edukačním prostředím se v případě úrazu očí, stávají především ambulance očních lékařů či lůžková oční oddělení. Co se týče fyzikálního prostředí, není omezeno žádnými speciálními podmínkami, ale je důležité, aby pacient byl ochoten spolupracovat. Z typů edukace se zde uplatňují především: základní edukace, kdy se pacient s problémem setkává poprvé a nebyl ještě vůbec informován, a reedukace, která zahrnuje opakování základních informací, doplnění předchozích vědomostí a aktualizace při změnách podmínek.
Edukační proces má pět fází:
1. posouzení - sběr údajů,
2. stanovení edukační diagnózy a vymezení edukačních cílů
3. edukační plán
4. realizace
5. hodnocení – zhodnocení efektivity edukace.
2. stanovení edukační diagnózy a vymezení edukačních cílů
3. edukační plán
4. realizace
5. hodnocení – zhodnocení efektivity edukace.