Osetrovatelska_pece_v_otorinolaryngologii

5.7 Nemoci štítné žlázy

5.7 Nemoci štítné žlázy
 
 
Štítná žláza je endokrinní žláza umístěná na krku. Onemocnění štítné žlázy lze rozdělit na: onemocnění spojená s poruchou funkce a onemocnění spojená se změnou morfologie žlázy.
Projevy patologie štítné žlázy jsou pestré. Při hypertyreóze je nervozita, neklid, nespavost, pocení, hubnutí, bušení u srdce. U hypotyreózy se setkáváme s apatií, spavosti, zimomřivostí, tloustnutím. Diagnostika se opírá o inspekci, palpaci, auskultaci, rtg, CT, scintigrafii, zásadní je funkční endokrinologická diagnostika a vyšetření bioptické.
 
Struma představuje zvětšení štítné žlázy někdy difúzní, jindy uzlovité. Může působit obtíže u dýchání a polykání. Příčiny jsou v nedostatku přívodu jódu, v regresních změnách s tvorbou cyst při hypofunkci nebo hyperfunkci, v zánětech a nádorech. Terapie hypotyreóz spočívá v substituci hormonů, hypertyreóz v radiojódu nebo v chirurgické resekci.
 
Thyreoiditis acuta jsou virového nebo bakteriálního původu. Léči se kortikosteroidy, hormony štítné žlázy, antiflogistiky a antibiotiky. Vzácně dochází ke zhnisání a pak je nutná incize.
 
Thyreoiditis chronika je autoimunní onemocnění, při kterém se používá v léčbě hormonů štítné žlázy, kortikosteroidů a při velkých strumách se provádí chirurgická resekce.
 
Nádory – nezhoubné adenomy (polynodosní struma), cysty a pseudocysty jsou řešeny chirurgickou cestou při selhání konservativní supresní terapie hormony štítné žlázy.
- zhoubné nádory - karcinomy (papilární, folikulární, medulární) jsou indikované k chirurgické léčbě. Anaplastický karcinom je doporučován k léčbě zářením a ev. chemoterapii. Prognóza pětiletého přežití je u papilárního a folikulárního karcinomu velmi dobrá z hlediska dlouhodobého přežití, méně příznivá u medulárního karcinomu a velmi vážná u anaplastického karcinomu.