Radiologie_a_nuklearni_medicina
-
Radiologie_a_nuklearni_medicina
-
Nyní studovat1 Úvod
-
Nyní studovat2 Přehled zobrazovacích metod
-
Nyní studovat3 Kontrastní látky
-
•3.1 Vývoj kontrastních látek
-
•3.2 Rozdělení kontrastních látek
-
•3.2.1 Rozdělení kontrastních látek podle cílové tkáně
-
•3.2.2 Rozdělení kontrastních látek podle aplikace
-
•3.2.3 Rozdělení kontrastních látek podle změny absorpčního koeficientu
-
•3.2.4 Rozdělení kontrastních látek podle ionizačních (disociačních) účinků
-
•3.2.5 Rozdělení kontrastních látek podle osmolality
-
-
•3.3 Kontrastní látky pro RTG diagnostiku
-
•3.4 Kontrastní látky pro magnetickou rezonanci
-
•3.5 Kontrastní látky pro ultrasonografii
-
•3.6 Nežádoucí účinky kontrastních látek
-
•3.7 Zásady podávání kontrastních látek
-
-
Nyní studovat4 Zobrazování muskuloskeletálního systému
-
Nyní studovat5 Zobrazování hrudníku
-
Nyní studovat6 Zobrazování gastrointestinálního traktu, jater, žlučových cest a pankreatu
-
Nyní studovat7 Uroradiologie a zobrazování v gynekologii
-
Nyní studovat8 Neuroradiologie
-
•8.1 Obecná část
-
•8.1.1 Nativní RTG vyšetření
-
•8.1.2 Výpočetní tomografie (CT)
-
•8.1.3 Magnetická rezonance (MR)
-
•8.1.4 Angiografické vyšetření (AG), DSA
-
•8.1.5 Perimyelografické vyšetření (PMG)
-
•8.1.6 Pozitronová emisní tomografie PET a hybridní přístroj PET-CT
-
•8.1.7 Jednofotonová emisní tomografie SPECT a hybridní přístroj SPET-CT
-
•8.1.8 Pneumoeencefalografické vyšetření (PEG)
-
•8.1.9 Ultrasonografické vyšetření
-
-
•8.2 Speciální neuroradiologie
-
•8.2.1 Vývoj nervového systému a vývojové vady
-
•8.2.2 Bílá hmota mozková
-
•8.2.3 Neurokutánní onemocnění (fakomatózy, neurovývojová onemocnění)
-
•8.2.4 Poranění mozku, hlavy
-
•8.2.5 Cévní onemocnění mozku
-
•8.2.6 Cévní malformace
-
•8.2.7 Intervenční neuroradiologie
-
•8.2.8 Mozkové nádory
-
•8.2.9 Zánětlivá onemocnění nervového systému
-
•8.2.10 Patologické procesy selární oblasti
-
•8.2.11 Hydrocefalus
-
•8.2.12 Degenerativní onemocnění nervového systému
-
•8.2.13 Patologické procesy lebky, mening, obličejových dutin
-
•8.2.14 Degenerativní onemocnění páteře
-
•8.2.15 Traumatické léze páteře
-
•8.2.16 Nádory míchy a páteře
-
•8.2.17 Nenádorová onemocnění míchy a páteře
-
-
-
Nyní studovat9 Zobrazovací diagnostika orbity, očního bulbu, hlavy, krku, zobrazovací metody ve stomatologii
-
Nyní studovat10 Zobrazovací diagnostika srdce a cév
-
Nyní studovat11 Intervenční radiologie
-
Nyní studovat12 Radioterapie
-
Nyní studovat13 Souhrnné testovací otázky
-
2.6.2 MR zařízení
2.6.2 MR zařízení
Základem většiny MR přístrojů je kruhový magnet s otvorem pro zasunutí pacienta. Tento magnet vytváří homogenní, statické a dostatečně silné magnetické pole. Podle síly magnetického pole dělíme používané MR přístroje na přístroje s nízkým, středním a vysokým polem. Pro lékařskou diagnostiku se většinou používají MR přístroje se středním a vysokým magnetickým polem, tj. od 1 do 3 T (Tesla - jednotka síly magnetického pole). V daleko menší míře se používají MR přístroje s nízkým magnetickým polem, které jsou koncipovány jako „otevřené“, kdy je magnet ve formě prstence, tudíž není kolem celého pacienta, ale pouze nad vyšetřovanou částí těla. Tyto přístroje se využívají většinou pouze pro vyšetřování muskuloskeletálního systému. Většina MR přístrojů pracujících v ČR využívá ke vzniku magnetického pole supravodivý magnet o síle pole 1,5 T. Pro udržení stavu supravodivosti musí být tyto magnety chlazeny tekutým héliem, jehož teplota je -269 °C. Pro výzkumné účely, např. na zvířatech, se používají přístroje s ještě vyššími hodnotami magnetického pole. Síla magnetického pole magnetů používaných v MR diagnostice je až 60000x silnější než síla geomagnetického pole Země, proto při MR vyšetřování musíme dbát zvýšené bezpečnosti při ukládání pacientů. Kovové přístroje a části jsou magnetickým polem silně přitahovány a mohou pacienta poškodit nebo dokonce usmrtit.
Mezi magnet a otvor pro zasunutí pacienta jsou vloženy gradientní a vysokofrekvenční cívky. Gradientní cívky vytvářejí slabé přídatné magnetické pole, díky němuž můžeme vytvářet obrazy v různých rovinách a s různou šířkou řezu. Během vyšetření jsou zdrojem hluku, který u některých měření může dosahovat až 90 dB. Proto se doporučuje pacientům dávat ucpávky do uší, aby nedošlo k poškození sluchu. Vysokofrekvenční cívka vysílá radiofrekvenční pulsy, které jsou nutné ke změření magnetického momentu tkání.
Kromě těchto cívek, které jsou integrální částí magnetu, se pro lepší zobrazování používají speciální povrchové cívky, které přijímají signál po aplikaci radiofrekvenčního pulsu. Jsou zkonstruované tak, že kopírují tvar lidského těla, aby mu byly co nejblíže a získaný signál byl co nejlepší. Mohou se přikládat přímo na vyšetřovanou oblast, nebo ji pouze obklopují. Jedná se o cívky pro vyšetření hlavy, krku, kloubů, břicha, prsou, pro vyšetření končetin v případě MR angiografie atp. Vyšetřovací stůl je obdobný jako na CT přístroji. Jeho nosnost je většinou 160 kg, někdy 200 kg. Je vyroben z nemagnetických materiálů a slouží k zavezení pacienta do magnetického pole.
Mezi magnet a otvor pro zasunutí pacienta jsou vloženy gradientní a vysokofrekvenční cívky. Gradientní cívky vytvářejí slabé přídatné magnetické pole, díky němuž můžeme vytvářet obrazy v různých rovinách a s různou šířkou řezu. Během vyšetření jsou zdrojem hluku, který u některých měření může dosahovat až 90 dB. Proto se doporučuje pacientům dávat ucpávky do uší, aby nedošlo k poškození sluchu. Vysokofrekvenční cívka vysílá radiofrekvenční pulsy, které jsou nutné ke změření magnetického momentu tkání.
Kromě těchto cívek, které jsou integrální částí magnetu, se pro lepší zobrazování používají speciální povrchové cívky, které přijímají signál po aplikaci radiofrekvenčního pulsu. Jsou zkonstruované tak, že kopírují tvar lidského těla, aby mu byly co nejblíže a získaný signál byl co nejlepší. Mohou se přikládat přímo na vyšetřovanou oblast, nebo ji pouze obklopují. Jedná se o cívky pro vyšetření hlavy, krku, kloubů, břicha, prsou, pro vyšetření končetin v případě MR angiografie atp. Vyšetřovací stůl je obdobný jako na CT přístroji. Jeho nosnost je většinou 160 kg, někdy 200 kg. Je vyroben z nemagnetických materiálů a slouží k zavezení pacienta do magnetického pole.
Zdroj: http://www.magnet.fsu.edu
Obrázek č. 2.18 MR přístroj
Zdroj: Autor
Obrázek č. 2. 19 Gradientní a vysokofrekvenční cívka mezi pacientem a magnetem
Zdroj: Autor
Obrázek č. 2.20 Povrchové cívky
Zdroj: Autor
Jelikož magnetická rezonance využívá pro svou činnost silného magnetického pole, které se šíří nejen horizontálně, ale i vertikálně do jiných podlaží, musí být MR pracoviště od ostatních pracovišť náležitě odstíněno. Proto je MR přístroj uložen v tzv. Farradayově kleci, kterou tvoří silné pláty z ocelových bloků a měděných plátů.
MR přístroj má dále kromě ovládací konzole ještě nejrůznější doplňující zařízení, která jsou nezbytné pro některé druhy vyšetření. Používáme monitorace dechu a srdce, která slouží hlavně při vyšetřování břicha, hrudníku a srdce. K provedení celkové anestézie je pro vyšetřování malých dětí nebo těžkých klaustrofobických pacientů nezbytný anesteziologický přístroj, který musí být vyroben taktéž z nemagnetických kovů, proto je jeho pořizovací cena vysoká. Stejně tak musí být vyrobeny veškeré vozíky, které používáme při transportu pacienta na MR vyšetřovnu.
-
Radiologie_a_nuklearni_medicina
-
Nyní studovat1 Úvod
-
Nyní studovat2 Přehled zobrazovacích metod
-
Nyní studovat3 Kontrastní látky
-
•3.1 Vývoj kontrastních látek
-
•3.2 Rozdělení kontrastních látek
-
•3.2.1 Rozdělení kontrastních látek podle cílové tkáně
-
•3.2.2 Rozdělení kontrastních látek podle aplikace
-
•3.2.3 Rozdělení kontrastních látek podle změny absorpčního koeficientu
-
•3.2.4 Rozdělení kontrastních látek podle ionizačních (disociačních) účinků
-
•3.2.5 Rozdělení kontrastních látek podle osmolality
-
-
•3.3 Kontrastní látky pro RTG diagnostiku
-
•3.4 Kontrastní látky pro magnetickou rezonanci
-
•3.5 Kontrastní látky pro ultrasonografii
-
•3.6 Nežádoucí účinky kontrastních látek
-
•3.7 Zásady podávání kontrastních látek
-
-
Nyní studovat4 Zobrazování muskuloskeletálního systému
-
Nyní studovat5 Zobrazování hrudníku
-
Nyní studovat6 Zobrazování gastrointestinálního traktu, jater, žlučových cest a pankreatu
-
Nyní studovat7 Uroradiologie a zobrazování v gynekologii
-
Nyní studovat8 Neuroradiologie
-
•8.1 Obecná část
-
•8.1.1 Nativní RTG vyšetření
-
•8.1.2 Výpočetní tomografie (CT)
-
•8.1.3 Magnetická rezonance (MR)
-
•8.1.4 Angiografické vyšetření (AG), DSA
-
•8.1.5 Perimyelografické vyšetření (PMG)
-
•8.1.6 Pozitronová emisní tomografie PET a hybridní přístroj PET-CT
-
•8.1.7 Jednofotonová emisní tomografie SPECT a hybridní přístroj SPET-CT
-
•8.1.8 Pneumoeencefalografické vyšetření (PEG)
-
•8.1.9 Ultrasonografické vyšetření
-
-
•8.2 Speciální neuroradiologie
-
•8.2.1 Vývoj nervového systému a vývojové vady
-
•8.2.2 Bílá hmota mozková
-
•8.2.3 Neurokutánní onemocnění (fakomatózy, neurovývojová onemocnění)
-
•8.2.4 Poranění mozku, hlavy
-
•8.2.5 Cévní onemocnění mozku
-
•8.2.6 Cévní malformace
-
•8.2.7 Intervenční neuroradiologie
-
•8.2.8 Mozkové nádory
-
•8.2.9 Zánětlivá onemocnění nervového systému
-
•8.2.10 Patologické procesy selární oblasti
-
•8.2.11 Hydrocefalus
-
•8.2.12 Degenerativní onemocnění nervového systému
-
•8.2.13 Patologické procesy lebky, mening, obličejových dutin
-
•8.2.14 Degenerativní onemocnění páteře
-
•8.2.15 Traumatické léze páteře
-
•8.2.16 Nádory míchy a páteře
-
•8.2.17 Nenádorová onemocnění míchy a páteře
-
-
-
Nyní studovat9 Zobrazovací diagnostika orbity, očního bulbu, hlavy, krku, zobrazovací metody ve stomatologii
-
Nyní studovat10 Zobrazovací diagnostika srdce a cév
-
Nyní studovat11 Intervenční radiologie
-
Nyní studovat12 Radioterapie
-
Nyní studovat13 Souhrnné testovací otázky
-