Farmakologie

3.2.2 Látky snižující sekreci HCl

3.2.2 Látky snižující sekreci HCl
 
 
Podle nových přístupů k léčbě jsou dnes nejužívanějšími látkami, které slouží ke snížení sekrece HCl H2-antihistaminika a inhibitory protonové pumpy. Na významu tak ztratila nejen dříve hojně využívaná antacida, ale též selektivní M1 parasympatolytika.
 
Selektivní M1 parasympatolytika blokují M1-receptory, tedy vazbu acetylcholinu a stimulaci buněk podobných enterochromafinním. Jedinou užívanou látkou je pirenzepin.   
 
H2-antihistaminika jsou velmi účinnými látkami ke snížení tvorby HCl, protože blokují H2-receptory krycích buněk, tedy navázání jejich hlavního stimulantu – histaminu. K užívaným účinným látkám se řadí cimetidin, ranitidin, famotidin, nizatidin a roxatidin.
 
Inhibitory protonové pumpy H+/K+-ATPázy jsou velmi účinnými látkami, které zbraňují sekreci HCl z parietálních buněk, aniž by ovlivnily sekreci pepsinu. Podávají se většinou ve formě prolátek, které se v žaludku v přítomnosti iontů H+ přemění na reaktivní metabolity a ty se váží na SH-skupiny protonové pumpy, což vede k její ireverzibilní inhibici. Zástupce: omeprazol.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše