Obecna_a_vyvojova_psychologie
3.4.3 William H. Sheldon – konstituční psychologie
3.4.3 William H. Sheldon – konstituční psychologie
Stručný životopis
William Herbert Sheldon se narodil v roce 1898. Vystudoval psychologii a stal se universitním učitelem psychologie na University of Chicago, později na Norhtwestern University a na Wisconsin University. Později vystudoval ještě medicínu a nastoupil do dětské nemocnice v Chicagu. Universita mu umožnila dvouleté studium psychiatrie v Evropě. Většinu času v Evropě strávil rozhovory s C. Jungem. Stýkal se však rovněž s S. Freudem a s E. Kretschmerem.
Roku 1936 se vrátil do USA a začal působit jako profesor psychologie, nejdříve v Chicagu, o dva roky později pak přešel na Harvardovu universitu. Zde začala jeho dlouholetá spolupráce s vynikajícím psychofyzikem S.S. Stevensem. Na Harvardově universitě působili v té době dále například G.W. Allport, H. Murray a R.B. Cattell.
Po službě v armádě v době II. světové války se stal ředitelem Constitution Laboratory of Columbia University College of Physicians and Surgeons. Na tomto místě byl velkou část svého profesionálního života. Zemřel v roce 1977.
Doporučená četba
Sheldon, W.H., Stevens, S.S. The Varieties of Temperament: A Psychology of Constitutional Differences. New York: Harper & Row, 1942.
Statika osobnosti – somatotypy
V návaznosti na práci Kretschmera se pokusil Sheldon o nalezení souvislostí mezi tělesnou konstitucí a duševními jevy a chováním u normální populace. Sheldon prozkoumal asi 4000 fotografií tělesné stavby a rozlišil rovněž tři hlavní typy tělesné stavby, tzv. somatotypy:
- endomorfní – zakulacený, měkký, nejvíce vyvinuté útrobní orgány
- mesomorfní – svalnatý, kostnatý, hranatý, silný
- ektomorfní – útlý, tenký, s citlivou nervovou soustavou.
Na rozdíl od Kretschmera však u Sheldona nejde o zcela se vylučující typy, ale o tři dimenze, ve kterých lze posoudit každého jedince. W. Sheldon posuzoval každého jedince ve všech třech dimenzích na sedmistupňové škále. Prototypicky endomorfní člověk má tedy hodnoty 7-1-1, prototypicky mesomorfní člověk 1-7-1, člověk průměrný (v hodnotách na stupnici, nikoliv ve stavbě těla nebo ve frekvenci zastoupení v populaci) hodnoty 4-4-4.
Dynamika osobnosti – temperamentové typy
Sheldon vyšel z předpokladu, že ohromnou vnější variabilitu a komplexnost lidského chování ovlivňuje pouze několik málo základních faktorů. Z literatury o osobnosti vybral 650 vlastností, které se týkaly osobnostních rysů. Z nich vyčlenil 50 osobnostních rysů, které měly podle jeho názoru pravděpodobně biologický základ. Ty měřil pomocí sedmibodových škál. Tyto škály byla podkladem pro jednoroční pozorování a řadu interview, které byly vykonány se vzorkem 33 mužů. Na konci roku podrobil všechna měření korelační analýze s cílem odhalit shluky rysů, o nichž by mohl předpokládat, že představují faktory, které leží v pozadí pozorovatelné variability chování. Aby byl rys zahrnut do shluku, musel korelovat signifikantně (minimálně r = +0,6) s ostatními rysy ve shluku a negativně (alespoň r = – 0,3) s rysy z ostatních shluků. Takto odhalil tři základní shluky temperamentových rysů, které zahrnovaly 22 z původních 50 rysů. Každý shluk pak rozšířil o další položky, takže každý z rysů byl měřen dvaceti položkami. Tímto postupem dospěl k identifikaci tří typů temperamentu, jimiž jsou:
- viscerotonie
- somatotonie
- cerebrotonie.
U lidí, kteří mají vysoké skóre ve škále viscerotonie, „je zažívací trakt králem a zdá se, že jeho blaho definuje primární životní cíl“. Tito lidé vykazují všeobecnou lásku k pohodlí a jakousi nenasytnost, pokud jde o jídlo, jiné lidi a lásku. Mají relaxované držení těla, reagují pomalu a jsou relativně vyrovnaní. Jsou sociabilní, tolerantní k ostatním a ve všeobecnosti s nimi není obtížné vycházet.
Lidí s vysokým skóre ve škále somatotonie mají všeobecně rádi tělesná dobrodružství a rizika a mají silnou potřebu energické tělesné aktivity. Jsou agresivní, často necitliví k pocitům druhých a hluční. Jsou rovněž odvážní a ze nejdůležitější považují činy, moc a dominanci.
Pro lidi s vysokým skóre ve škále cerebrotonie je prvořadou starostí, aby byli nenápadní. Jsou to lidé uzavření, inhibovaní a mají tendenci tajit a skrývat před ostatními jak sebe, tak své sklony a zájmy. Tito lidé, tajnůstkářští a rozpačití, mají často strach z ostatních a raději tráví čas o samotě, zejména, mají-li nějaké problémy. Reagují relativně velmi rychle, mají špatný spánek a nejlépe se cítí v malých, uzavřených prostorech.
Korelace somatotypu a temperamentu
V dalším kroku se Sheldon snažil zjistit, zda mezi těmito konstitučními a temperamentovými typy existují korelace. V jeho výzkumu bylo posuzováno 200 bílých mužů co do tělesné stavby (jedna skupina výzkumníků) a co do temperamentu (jiná skupina výzkumníků). Výzkum trval 5 let. Výsledky ukázaly, že každý ze somatotypu koreloval velmi vysoko (r @ 0,80) s jedním z temperamentových typů, s ostatními však byl v záporné korelaci. Sheldon proto dospěl k závěru, že somatotyp i temperament se vyvíjejí ze stejného základu a jsou projevem stejné základní komponenty. Obdržené korelace uvádí tabulka:
Temperamentový typ | |||
Somatotyp |
viscerotonie |
somatotonie |
cerebrotonie |
endomorfie |
0,79 |
-0,29 |
-0,32 |
mesomorfie |
-0,23 |
0,82 |
-0,58 |
ektomorfie |
-0,40 |
-0,53 |
0,83 |
Tabulka 15 Korelace mezi tělesnými a temperamentovými typy.
Podle: Sheldon, W.H., Stevens, S.S. (1942). The Varieties of Temperament: A Psychology of Constitutional Differences. New York: Harper & Row.
Výsledky jsou tedy – přes značně odlišnou terminologii – velmi podobné zjištěním Kretschmera. Dobré je ale zdůraznit, že zatímco Kretschmer pracoval s psychiatrickými pacienty, Sheldon pracoval s populací duševně normálních lidí.