Odborna_latinska_terminologie

12.1 Vybrané řecké předpony a přípony

12.1 Vybrané řecké předpony a přípony
 
 
Předpony:
anti, ant – proti, opačný účinek: antidotum – protijed, antipyreticum – prostředek proti horečce
dys – porucha, obtíž: dyspnoe – obtížné dýchání, dystrophia – porucha výživy, dysfunkce – špatná funkce
ec, ecto – ven, vnější: ectomia – vynětí, ectoderma – zevní zárodečný list
endo – v, uvnitři, vnitřní: endoderma – vnitřní zárodečný list, endocardium – srdeční nitroblána
eu – dobrý: eupnoe – dobré, snadné dýchání
hyper – nad, přes míru: hypertonia – zvýšený tlak, hypertrophia – zbytnění
hypo - dole, pod, pod míru: hypotonia – snížený tlak, hypotrophia – podvýživa
peri – okolo, kolem: pericardium – osrdečník, peritonéum – pobřišnice, periosseum – okostnice
syn, sym – s, spolu, dohromady: symbiōsis – soužití
 
Přípony:
-itis, gen. itidis obvykle označuje zánětlivé onemocnění. Do češtiny tato slova přešla z kmene, který se, stejně jako v latině, tvoří odtržením koncovky genitivu singuláru. To je v tomto případě -is, kmen tedy končí na -itid. V české lékařské terminologii proto názvy těchto nemocí získaly koncovku -itida: hepatitis – hepatitida, zánět jater, bronchitis – bronchitida, zánět průdušek, nefritis – nefritida, zánět ledvin
-óma, gen. - ómatis – obvykle označuje nádor: adénōma – nádor ze žlázové výstelky, osteóma – nádor z kostní tkáně
-ósis – označuje nezánětlivé onemocnění nebo nadbytek něčeho: nephrósis – nezánětlivé onemocnění ledvin.