Osetrovatelska_pece_o_dite

6.2 Mladší batolivé období

6.2 Mladší batolivé období
 
 
Období batolete je z hlediska výchovy velmi náročné. Je to způsobeno tím, že se více projevují individuální zvláštnosti dětí, které dospělý musí pochopit a správně na ně pedagogicky zareagovat. Dítě zatím nedovede regulovat své chování, a proto jej musí usměrňovat dospělý. Při regulaci chování je účinnější používání motivů podněcujících k jiné činnosti než používání zákazů. Zákazy a příkazy vedou k opačné reakci a vzdoru. Zákazy nelze úplně vyloučit. Používáme je tehdy, ohrozí-li dítě sebe nebo někoho jiného.
 
Negativismus a vzdor – zpočátku přirozená nepodmíněná reakce spojená s prosazováním svého „já“. Nesprávným přístupem se mění na podmíněnou reakci dítěte s určitým úmyslem. Situaci, kdy dítě něco odmítá, nikdy nekomentujeme otázkou „nechceš?“, „nebudeš?“ jíst, hrát si apod. Dítě touto otázkou nechápe ještě možnost volby, ale chápe ji tak, že jeho negativní chování schvalujeme a oznamujeme mu, že nebude jíst, hrát si apod.
 
Další příčiny vzdoru – nedostatek možností k samostatnému jednání (oblékání, hraní apod.), nedostatečná nasycenost hrou, velmi přísná omezující, strohá výchova s nedostatkem sociálních vztahů, nedůsledná náladová výchova a roztříštěnost požadavků na dítě.
Pokud vzdor vznikne, je důležité klidné jednání, bez popudlivé reakce. Zdánlivě dítěti nevěnujeme pozornost a po odeznění reakce uskutečníme původní záměr.
 
Zvýšená agresivita - malé dítě má sklony řešit nepříjemné konflikty tělesným útokem, např. kousne, udeří, kopne. Tyto situace vznikají nejčastěji při konfliktech kvůli hračce.
 
Zvýšená pohyblivost až neklid – některé děti se mimořádně rozptylují, jsou neustále v pohybu a nedovedou se soustředit na hru ani jinou činnost. Svou pohyblivostí narušují zaměstnání jiných dětí. S těmito dětmi pracujeme individuálně, častěji a krátkou dobu.