Osetrovatelska_pece_o_dite

8.4 Potřeba jistoty a bezpečí

8.4 Potřeba jistoty a bezpečí
 
 
Nemocné dítě se dostává do náročné životní situace, v této době má i malé dítě potřebu mít situaci pod kontrolou. Má potřebu něco samo rozhodnout, nebýt jen pasivním aktérem. Vybrat si barvu postýlky, z jaké ruky mu bude odebrána krev apod. Je mnoho situací, kdy můžeme nechat dítě rozhodnout, vyjít mu vstříc. Například výběr civilního oblečení místo pyžama. V civilním oblečení se děti cítí lépe, je navozován stav běžný mimo nemocnici. K posílení sebevědomí, nezávislosti přispívá dostatečné naslouchání, zájem o jejich přání, starosti, obavy. K posílení pocitu bezmocnosti, ke zhoršení psychického stavu přispívají následující situace: personál nebere vážně obavy dětí, neřeší je; děti straší a vyhrožuje jim místo zvýšené komunikace a vysvětlování; chová se dominantně, vyžaduje poslušnost bez odmlouvání, používá často výraz „musíš“. Pacient nemůže ovlivnit situaci, nerozumí svému tělu, prožívá devalvační situace, negativní emoce.
Nemoc a hospitalizace dítě zatěžuje a vyčerpává. Potřebuje mnoho sil, aby situaci zvládlo a nepříjemné období překonalo. Je to pro dítě velká změna a v této době není vhodné zařazovat další zásadní změny např. odstranit zlozvyky dítěte, odebrat dudlík, přejít na jinou formu stravy (vyřadit mixovanou stavu), odebrat kojeneckou láhev, zrušit pleny. Pokud je to možné, vše ponechat jako doma. Dítě velmi lpí na všem, co má z domova zažité. V závěru hospitalizace je pak možné profesionálně rodičům sdělit náš názor, dát jim doporučení, možnost volby pro odstranění konkrétního zlozvyku.