Osetrovatelska_pece_o_seniory

11.3.6 Dyspeptické obtíže u seniorů

11.3.6 Dyspeptické obtíže u seniorů
 
 
U seniorů se často setkáváme s dyspeptickými obtížemi, jako jsou pálení žáhy, tlak v oblasti žaludku, větší plynatost apod. Ztráta dentice, pokles tonu horního jícnového svěrače, snížení motility a sekrece žaludečních šťáv – všechny tyto změny ve stáří fyziologicky podporují uvedené obtíže. Velice často v souvislosti s tím dochází i k nedostatečnému vstřebávání potřebných léků. Obtíže při hiátové hernii (žaludeční kýle) patří rozhodně mezi složitě rozpoznatelné. Žaludeční kýla vyvíjí tlak na srdce, způsobuje tím arytmie, bolesti za hrudní kostí, často mylně vydávané za bolesti při ischemické nemoci srdeční. Není tedy vůbec jednoduché poznat, o jaký druh bolesti se jedná. Velice důležité je při dyspeptických obtížích myslet na psychiku. Depresivní ladění, úzkost, strach rozhodně nepatří mezi faktory, které by vedly ke zklidnění obtíží. Vhodným doplňkem jsou mnohdy antidepresiva, sedativa. Při žaludeční kýle jsou velice důležitou složkou medikamentózní terapie i režimová opatření – tj. omezení práce v předklonu, spánek s výše podloženou hlavou, žádné zvedání těžších břemen, méně sladkostí. Mezi faktory napomáhající vzniku dyspeptických obtíží patří i tzv. polypragmazie, tedy užívání nadměrného množství léků. Při více než 5 druzích léků je vhodné poradit se s internistou, eventuálně geriatrem.
 
Dyspeptický syndrom rozlišujeme horní, vyznačující se výše uvedenými obtížemi, a dolní se zvýšenou plynatostí, průjmy, někdy i zácpou a bolestmi břicha. Vedou k tomu změny střevních klků, redukce nervových plexů, častá bakteriální nevyváženost, snížená sekrece trávicích enzymů apod. Proto je vhodné ve stáří nezapomínat při volbě stravy i na hrubou vlákninu, která podporuje střevní motilitu, zlepšuje mikrobiální osídlení a odklízí většinu kancerogenů – tj. látek způsobujících rakovinu střev. Dobrým doplňkem stravy je v případě prevence rakoviny selen, jehož obsah v půdě je v naší oblasti snížený. Kancerogenem podporujícím vznik rakoviny střev (stále častější v naší populaci) jsou rychle nasolené pokrmy, uzeniny apod. Jejich nadměrná konzumace rozhodně může podpořit dispozici k tomuto onemocnění. Strava se tedy doporučuje pestrá, s dostatkem hrubé vlákniny, výrazně ochucená. Při dyspeptických obtížích dolního typu, kde je příčinou střevní dysmikrobie, tj. nedostatek bakterií tělu vlastních, potřebných k obraně před patologickými bakteriemi, doporučujeme užívání tzv. Yogurt bakterií jako vhodného doplňku stravy. Tyto preparáty je nutné uchovávat v chladném místě, protože jinak hrozí znehodnocení jejich účinku.
 
Výživová doporučení pro osoby se zažívacími obtížemi:
­- rozdělení stravy do menších porcí několikrát denně,
­- nepodávat příliš sladké, slané, studené ani teplé pokrmy,
­- omezení nadýmavé stravy, např. luštěnin,
­- problematická mohou být smažená, tučná, uzená masa a uzeniny,
­- vhodná je příprava pokrmu vařením, dušením, pečením bez kůže, případně v alobalu, v mikrovlnné troubě,
­- jako tuky jsou nejvhodnější másla a kvalitní oleje,
­- vyhýbat se nápojům s obsahem kysličníku uhličitého – perlivé vody a limonády,
­- omezení kávy, tvrdého alkoholu,
­- doporučené denní množství tekutin je 1,5–2 litry, přičemž dáváme přednost pitné vodě, stolním a neperlivým vodám, bylinným čajům z máty, heřmánku (HOLMEROVÁ, 2007).