Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech
-
Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech
-
Nyní studovat1 Ošetřovatelský proces u pacienta s vředovou chorobou žaludku a duodena
-
Nyní studovat2 Ošetřovatelský proces u pacienta s nádorem žaludku
-
Nyní studovat3 Ošetřovatelský proces u pacienta s karcinomem tlustého střeva
-
Nyní studovat4 Ošetřovatelský proces u pacienta s apendicitidou
-
Nyní studovat5 Ošetřovatelský proces u pacienta s herniemi
-
Nyní studovat6 Ošetřovatelský proces u pacienta s ileozním stavem
-
Nyní studovat7 Ošetřovatelský proces u pacienta s onemocněním žlučníku a žlučových cest
-
Nyní studovat8 Ošetřovatelský proces u pacienta s onemocněním pankreatu
-
Nyní studovat9 Ošetřovatelský proces u pacienta s Crohnovou nemocí
-
Nyní studovat10 Ošetřovatelský proces u pacienta s chronickou ránou
-
•10.1 Historie ošetřování chronických ran
-
•10.2 Rozdělení chronických ran
-
•10.3 Typy hojení ran
-
•10.4 Terapeutická krytí rány
-
•10.5 Další léčebné postupy
-
•10.6 Role sestry při péči o chronické rány
-
•10.7 Hojení ran a význam nutrice
-
•10.8 Komplikace při hojení ran
-
•10.9 Ošetřovatelská péče u pacienta s chronickou ranou
-
-
Nyní studovat11 Ošetřovatelský proces u pacienta s tromboflebitidou
-
Nyní studovat12 Ošetřovatelský proces u pacienta s revmatoidní artritidou
-
Nyní studovat13 Ošetřovatelský proces u pacienta s osteoartrózou
-
Nyní studovat14 Ošetřovatelský proces u pacienta po totální laryngektomii
-
Nyní studovat15 Ošetřovatelský proces u pacienta s vertebrogenním algickým syndromem
-
Nyní studovat16 Ošetřovatelský proces u pacienta s poraněním měkkého kolena
-
Nyní studovat17 Ošetřovatelský proces u pacienta s vrozeným vykloubením kyčelního kloubu
-
Nyní studovat18 Ošetřovatelský proces u pacienta s frakturou horní a dolní končetiny
-
Nyní studovat19 Ošetřovatelský proces u pacienta po amputaci končetiny
-
Nyní studovat20 Ošetřovatelský proces u pacienta s osteomyelitidou
-
Nyní studovat21 Ošetřovatelský proces u pacienta s poraněním páteře
-
Nyní studovat22 Ošetřovatelský proces u pacienta s úrazem mozku a míchy
-
Nyní studovat23 Ošetřovatelský proces u pacienta s poruchou vědomí
-
Nyní studovat24 Ošetřovatelský proces u pacienta s onemocněním prostaty
-
Nyní studovat25 Ošetřovatelský proces u pacienta s nádorem plic
-
•25.1 Rizikové faktory
-
•25.2 Patologické formy karcinomu plic
-
•25.2.1 Karcinom epidermoidní (z plochých buněk – skvamózní)
-
•25.2.2 Adenokarcinom
-
•25.2.3 Bronchoalveolární karcinom
-
•25.2.4 Karcinom z velkých buněk (obrovskobuněčný karcinom)
-
•25.2.5 Adeno-epidermoidní karcinom (adenoskvamózní)
-
•25.2.6 Karcinoidy
-
•25.2.7 Karcinomy z bronchiálních žlázek
-
•25.2.8 Malobuněčný karcinom plic (karcinom z ovískových buněk)
-
•25.2.9 Nemalobuněčný karcinom plic
-
-
•25.3 Klinický obraz
-
•25.4 Diagnostika
-
•25.5 Rozvaha o operaci
-
•25.6 Chirurgická léčba plicních nádorů
-
•25.6.1 Důvody nízké operability
-
•25.6.2 Indikace a kontraindikace chirurgické léčby
-
•25.6.3 Onkologické kontraindikace
-
•25.6.4 Somatické kontraindikace
-
•25.6.5 Typy plicních operací
-
•25.6.6 Rozšířené plicní výkony
-
•25.6.7 Provedení lobektomie
-
•25.6.8 Předoperační vyšetření
-
•25.6.9 Funkční vyšetření plic
-
•25.6.10 Předoperační příprava
-
•25.6.11 Pooperační komplikace
-
•25.6.12 Metastatické nádory plic
-
-
•25.7 Transplantace plic
-
•25.7.1 Historie
-
•25.7.2 Indikační a kontraindikační kritéria k zařazení pacienta do transplantačního programu
-
•25.7.3 Onemocnění indikovaná k transplantaci plic
-
•25.7.4 Čekací listina
-
•25.7.5 Dárce a odběr plic
-
•25.7.6 Operace
-
•25.7.7 Pooperační péče
-
•25.7.8 Ambulantní péče
-
•25.7.9 Rejekce
-
•25.7.10 Závěr
-
-
-
Nyní studovat26 Ošetřovatelský proces u gerontologického pacienta na chirurgickém oddělení
-
Nyní studovat27 Ošetřovatelský proces u pacientky s karcinomem prsu
-
Nyní studovat28 Souhrnné testovací otázky
-
19.2 Chirurgické principy amputací
19.2 Chirurgické principy amputací
Stejně jako u jiných operací na skeletu je nutno dodržovat základní pravidla ortopedické chirurgie. Dodržování zásad asepse a pozorná a šetrná operační technika je podmínkou dobrého hojení a možnosti funkčního využití pahýlu.
Stanovení výše amputace
Dříve byly doporučovány určité typy amputací, tak aby bylo možné zhotovení funkční protézy. Nyní s pokrokem protetické techniky se rozhodujeme dle lokálního nálezu a chirurgických možností. Amputace se provádí ve tkáni, která umožní dobré zhojení. Je-li indikací k amputaci cévní onemocnění, je třeba zmapovat prokrvení končetiny za pomoci arteriografie, dopplerova ultrazvukového vyšetření a dalších metod, jako je transkutánní stanovení hladiny P02 a radionuklidové angiografie. U tumorů záleží na typu nádoru a stupni generalizace procesu.
Vlastní výkon
Turniket užíváme vždy, je-li to možné. Operace je pak snadnější, operační pole přehlednější. Neužíváme jej však u výkonů z cévní indikace.
Dříve se svaly protínaly ve výši amputace. V současnosti se užívá tzv. myoplastická amputace. Svaly se protínají mírně distálně (10 cm) od plánované kostní amputace a protilehlé svalové skupiny se sešijí k sobě přes vrchol kostního pahýlu pod přiměřeným napětím. Tento způsob ošetření umožňuje využití svalové funkce pro pohyb, zlepšuje cirkulaci krevní, brání vzniku fantomových bolestí a optimalizuje tvar amputačního pahýlu.
Velké cévní kmeny se izolují a ošetřují podvazem (artérie a vény samostatně). Před uzavřením rány se uvolňuje turniket a pečlivě se staví krvácení jak koagulací, tak podvazy - ligaturami. Důsledná hemostáza je podmínkou dobrého hojení amputačního pahýlu. Názory na ošetření nervového pahýlu jsou nejednotné. Nejběžnější je povytáhnutí nervu z operačního pole a jeho protětí ostrým skalpelem. Ligaturu nervu stehem nedoporučujeme.
Osteotomii provádíme oscilační pilou, bez sloupávání (strippingu) periostu. Kostní prominence mají být zkoseny. Fibula se při amputaci v bérci zkracuje proti holenní kosti asi o 1 cm.
Ránu zajišťujeme Redonovou odsavnou drenáží na 48-72 hodin podle velikosti krevních ztrát. Prevence hematomu je důležitá, neboť napětí tkání vyvolané hematomem je nejen zdrojem bolestí, ale především zpomaluje hojení a je také vhodným místem pro rozvoj případné infekce.
Uzavření amputačního pahýlu kvalitním kožním krytem je nesmírně důležité a to bez ohledu na výšku amputace. Sutura musí být provedena bez napětí. Kůže na konci pahýlu má být mobilní, citlivá a dobře prokrvená.
Při skončení operace je rána kryta mastným tylem a sterilní gázou. Přes ni dáváme vatu, obinadlem tvarujeme postupně tvar pahýlu. Obvaz ukončujeme škrobovým obinadlem s dřevěno-dýhovou výztuží (furnýry) křížem přes sebe chránícími citlivý vrchol pahýlu.
Po převezení nemocného z operačního sálu je důležité správně polohovat končetinu. Pro prevenci pooperačního otoku je nutná elevace operované končetiny. Ta však nesmí být zajištěna podložením pahýlu ve flexi. Toto polohování vede k nenapravitelným flekčním kontrakturám, jež těžce poškozují pacienta. Elevaci končetiny zajistíme nastavením lůžka.
Drény odstraňujeme za 48-72 hodin dle ztrát. Stehy extrahujeme mezi 10. a 14. dnem v případě normálního hojení.
Základem dobrého fungování protézy je dobře tvarovaný pahýl. O jeho tvaru se samozřejmě rozhoduje již při formování v rámci operačního výkonu, ale další péče je také velmi důležitá. Po operaci se pahýl formuje bandážemi elastickým obinadlem do náležitého tvaru. Pahýl bandážujeme od vrcholu postupně proximálně tak, aby se snižoval pooperační otok a správně se pahýl formoval. Toto vyvazování naučíme nemocného. Později pahýl sprchujeme střídavě teplou a studenou vodou a kartáčujeme, abychom dosáhli obnovy kožní citlivosti.
Odborná rehabilitace začíná již první den pooperační kondičním cvičením na lůžku a po odstranění drénů pacienta mobilizujeme, jakmile to dovolí jeho celkový stav. Pacienta kontaktujeme s protetickým oddělením a spádovou rehabilitací. Motivujeme ho ve spolupráci s psychologem.
Stanovení výše amputace
Dříve byly doporučovány určité typy amputací, tak aby bylo možné zhotovení funkční protézy. Nyní s pokrokem protetické techniky se rozhodujeme dle lokálního nálezu a chirurgických možností. Amputace se provádí ve tkáni, která umožní dobré zhojení. Je-li indikací k amputaci cévní onemocnění, je třeba zmapovat prokrvení končetiny za pomoci arteriografie, dopplerova ultrazvukového vyšetření a dalších metod, jako je transkutánní stanovení hladiny P02 a radionuklidové angiografie. U tumorů záleží na typu nádoru a stupni generalizace procesu.
Vlastní výkon
Turniket užíváme vždy, je-li to možné. Operace je pak snadnější, operační pole přehlednější. Neužíváme jej však u výkonů z cévní indikace.
Dříve se svaly protínaly ve výši amputace. V současnosti se užívá tzv. myoplastická amputace. Svaly se protínají mírně distálně (10 cm) od plánované kostní amputace a protilehlé svalové skupiny se sešijí k sobě přes vrchol kostního pahýlu pod přiměřeným napětím. Tento způsob ošetření umožňuje využití svalové funkce pro pohyb, zlepšuje cirkulaci krevní, brání vzniku fantomových bolestí a optimalizuje tvar amputačního pahýlu.
Velké cévní kmeny se izolují a ošetřují podvazem (artérie a vény samostatně). Před uzavřením rány se uvolňuje turniket a pečlivě se staví krvácení jak koagulací, tak podvazy - ligaturami. Důsledná hemostáza je podmínkou dobrého hojení amputačního pahýlu. Názory na ošetření nervového pahýlu jsou nejednotné. Nejběžnější je povytáhnutí nervu z operačního pole a jeho protětí ostrým skalpelem. Ligaturu nervu stehem nedoporučujeme.
Osteotomii provádíme oscilační pilou, bez sloupávání (strippingu) periostu. Kostní prominence mají být zkoseny. Fibula se při amputaci v bérci zkracuje proti holenní kosti asi o 1 cm.
Ránu zajišťujeme Redonovou odsavnou drenáží na 48-72 hodin podle velikosti krevních ztrát. Prevence hematomu je důležitá, neboť napětí tkání vyvolané hematomem je nejen zdrojem bolestí, ale především zpomaluje hojení a je také vhodným místem pro rozvoj případné infekce.
Uzavření amputačního pahýlu kvalitním kožním krytem je nesmírně důležité a to bez ohledu na výšku amputace. Sutura musí být provedena bez napětí. Kůže na konci pahýlu má být mobilní, citlivá a dobře prokrvená.
Při skončení operace je rána kryta mastným tylem a sterilní gázou. Přes ni dáváme vatu, obinadlem tvarujeme postupně tvar pahýlu. Obvaz ukončujeme škrobovým obinadlem s dřevěno-dýhovou výztuží (furnýry) křížem přes sebe chránícími citlivý vrchol pahýlu.
Po převezení nemocného z operačního sálu je důležité správně polohovat končetinu. Pro prevenci pooperačního otoku je nutná elevace operované končetiny. Ta však nesmí být zajištěna podložením pahýlu ve flexi. Toto polohování vede k nenapravitelným flekčním kontrakturám, jež těžce poškozují pacienta. Elevaci končetiny zajistíme nastavením lůžka.
Drény odstraňujeme za 48-72 hodin dle ztrát. Stehy extrahujeme mezi 10. a 14. dnem v případě normálního hojení.
Základem dobrého fungování protézy je dobře tvarovaný pahýl. O jeho tvaru se samozřejmě rozhoduje již při formování v rámci operačního výkonu, ale další péče je také velmi důležitá. Po operaci se pahýl formuje bandážemi elastickým obinadlem do náležitého tvaru. Pahýl bandážujeme od vrcholu postupně proximálně tak, aby se snižoval pooperační otok a správně se pahýl formoval. Toto vyvazování naučíme nemocného. Později pahýl sprchujeme střídavě teplou a studenou vodou a kartáčujeme, abychom dosáhli obnovy kožní citlivosti.
Odborná rehabilitace začíná již první den pooperační kondičním cvičením na lůžku a po odstranění drénů pacienta mobilizujeme, jakmile to dovolí jeho celkový stav. Pacienta kontaktujeme s protetickým oddělením a spádovou rehabilitací. Motivujeme ho ve spolupráci s psychologem.
-
Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech
-
Nyní studovat1 Ošetřovatelský proces u pacienta s vředovou chorobou žaludku a duodena
-
Nyní studovat2 Ošetřovatelský proces u pacienta s nádorem žaludku
-
Nyní studovat3 Ošetřovatelský proces u pacienta s karcinomem tlustého střeva
-
Nyní studovat4 Ošetřovatelský proces u pacienta s apendicitidou
-
Nyní studovat5 Ošetřovatelský proces u pacienta s herniemi
-
Nyní studovat6 Ošetřovatelský proces u pacienta s ileozním stavem
-
Nyní studovat7 Ošetřovatelský proces u pacienta s onemocněním žlučníku a žlučových cest
-
Nyní studovat8 Ošetřovatelský proces u pacienta s onemocněním pankreatu
-
Nyní studovat9 Ošetřovatelský proces u pacienta s Crohnovou nemocí
-
Nyní studovat10 Ošetřovatelský proces u pacienta s chronickou ránou
-
•10.1 Historie ošetřování chronických ran
-
•10.2 Rozdělení chronických ran
-
•10.3 Typy hojení ran
-
•10.4 Terapeutická krytí rány
-
•10.5 Další léčebné postupy
-
•10.6 Role sestry při péči o chronické rány
-
•10.7 Hojení ran a význam nutrice
-
•10.8 Komplikace při hojení ran
-
•10.9 Ošetřovatelská péče u pacienta s chronickou ranou
-
-
Nyní studovat11 Ošetřovatelský proces u pacienta s tromboflebitidou
-
Nyní studovat12 Ošetřovatelský proces u pacienta s revmatoidní artritidou
-
Nyní studovat13 Ošetřovatelský proces u pacienta s osteoartrózou
-
Nyní studovat14 Ošetřovatelský proces u pacienta po totální laryngektomii
-
Nyní studovat15 Ošetřovatelský proces u pacienta s vertebrogenním algickým syndromem
-
Nyní studovat16 Ošetřovatelský proces u pacienta s poraněním měkkého kolena
-
Nyní studovat17 Ošetřovatelský proces u pacienta s vrozeným vykloubením kyčelního kloubu
-
Nyní studovat18 Ošetřovatelský proces u pacienta s frakturou horní a dolní končetiny
-
Nyní studovat19 Ošetřovatelský proces u pacienta po amputaci končetiny
-
Nyní studovat20 Ošetřovatelský proces u pacienta s osteomyelitidou
-
Nyní studovat21 Ošetřovatelský proces u pacienta s poraněním páteře
-
Nyní studovat22 Ošetřovatelský proces u pacienta s úrazem mozku a míchy
-
Nyní studovat23 Ošetřovatelský proces u pacienta s poruchou vědomí
-
Nyní studovat24 Ošetřovatelský proces u pacienta s onemocněním prostaty
-
Nyní studovat25 Ošetřovatelský proces u pacienta s nádorem plic
-
•25.1 Rizikové faktory
-
•25.2 Patologické formy karcinomu plic
-
•25.2.1 Karcinom epidermoidní (z plochých buněk – skvamózní)
-
•25.2.2 Adenokarcinom
-
•25.2.3 Bronchoalveolární karcinom
-
•25.2.4 Karcinom z velkých buněk (obrovskobuněčný karcinom)
-
•25.2.5 Adeno-epidermoidní karcinom (adenoskvamózní)
-
•25.2.6 Karcinoidy
-
•25.2.7 Karcinomy z bronchiálních žlázek
-
•25.2.8 Malobuněčný karcinom plic (karcinom z ovískových buněk)
-
•25.2.9 Nemalobuněčný karcinom plic
-
-
•25.3 Klinický obraz
-
•25.4 Diagnostika
-
•25.5 Rozvaha o operaci
-
•25.6 Chirurgická léčba plicních nádorů
-
•25.6.1 Důvody nízké operability
-
•25.6.2 Indikace a kontraindikace chirurgické léčby
-
•25.6.3 Onkologické kontraindikace
-
•25.6.4 Somatické kontraindikace
-
•25.6.5 Typy plicních operací
-
•25.6.6 Rozšířené plicní výkony
-
•25.6.7 Provedení lobektomie
-
•25.6.8 Předoperační vyšetření
-
•25.6.9 Funkční vyšetření plic
-
•25.6.10 Předoperační příprava
-
•25.6.11 Pooperační komplikace
-
•25.6.12 Metastatické nádory plic
-
-
•25.7 Transplantace plic
-
•25.7.1 Historie
-
•25.7.2 Indikační a kontraindikační kritéria k zařazení pacienta do transplantačního programu
-
•25.7.3 Onemocnění indikovaná k transplantaci plic
-
•25.7.4 Čekací listina
-
•25.7.5 Dárce a odběr plic
-
•25.7.6 Operace
-
•25.7.7 Pooperační péče
-
•25.7.8 Ambulantní péče
-
•25.7.9 Rejekce
-
•25.7.10 Závěr
-
-
-
Nyní studovat26 Ošetřovatelský proces u gerontologického pacienta na chirurgickém oddělení
-
Nyní studovat27 Ošetřovatelský proces u pacientky s karcinomem prsu
-
Nyní studovat28 Souhrnné testovací otázky
-