Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech

25.1 Rizikové faktory

25.1 Rizikové faktory
 
 
Hlavním rizikovým faktorem je u obou pohlaví kouření, i když u žen je jeho podíl na celkovém riziku poněkud nižší. U kuřáků doutníků a dýmky je riziko nižší. Velikost rizika je závislá především na celkovém počtu vykouřených cigaret a rovněž i na délce doby kouření. Riziko je vyšší u jedinců, kteří začali pravidelně kouřit v nedospělém věku. Bohužel i pasivní kouření je řazeno mezi rizikové faktory.
 
Dalším rizikovým faktorem je expozice azbestu. Expozice je obvykle profesionální, ale může se uplatnit i v prostorách, kde byly použity stavební nebo izolační materiály s obsahem azbestu. Na rozsah rizika má vliv jak typ azbestových vláken tak trvání expozice. Onemocnění se rozvíjí s delším časovým odstupem a to i několik desetiletí.
 
Velmi zákeřným rizikovým faktorem je radon. Bezbarvý inertní plyn, vznikající jako rozpadový produkt uranové řady, který se vyskytuje v přírodě v závislosti na geologickém složení podloží. Rozpadem radonu vznikají dceřiné produkty s krátkým poločasem, které po vdechnutí vystavují epitel dýchacích cest ionizujícímu záření. Do obytných domů se dostává vyvěráním z geologického podloží nebo i z nevhodně použitých stavebních materiálů. Koncentrace, jíž je vystaven člověk v bytových prostorách nebo pracovním prostředí, je pak závislá i na konstrukci budov a úrovni odvětrávání. Asi 2% populace ČR bydlí v domech se zvýšenou koncentrací radonu.
 
Na zvýšeném výskytu nádorů plic se podílí i zvýšená úroveň znečištění životního prostředí průmyslovými exhalacemi, výfukovými plyny, zplodinami spalování fosilních paliv, těžkými kovy a dalšími vedlejšími produkty průmyslové činnosti.
 
Určitá povolání přinášejí tzv. "profesní rizika". Inhalace různých anorganických částic nebo organických chemických látek v pracovním prostředí je sdružena se zvýšeným rizikem plicního karcinomu. Kromě výše uvedeného azbestu jde o prach křemičitanů, polycyklické aromatické uhlovodíky, arzen, nikl, kadmium, sloučeniny chrómu, bichlormetyléter, berylium, vinylchlorid a další. Mezi rizikové patří profese horníka v uranových dolech, práce s radioaktivními látkami, se zdroji ionizujícího záření a s chemickými kancerogeny a mutageny.
 
Určitý vliv mají patrně i další rizikové faktory, dieta s nízkým obsahem zeleniny a ovoce a vyšším obsahem tuku, genetické faktory, anamnéza některých chronických plicních nemocí a další faktory.
 
Jako velmi závažná se ukazuje kumulace rizik. U osob s více než jedním rizikovým faktorem je výsledné riziko vyšší, než by odpovídalo pouhému součtu jednotlivých rizik. Například kouření cigaret a expozice azbestu zvyšuje relativní riziko vzniku rakoviny plic na 28,8.