Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech

25.6.11 Pooperační komplikace

25.6.11 Pooperační komplikace
 
  
Arytmie
Po plicních resekcích se vyskytují síňové a komorové arytmie s incidenci 3–30 %. Nejběžnější jsou supraventrikulární tachykardie, síňová fibrilace a flutter, které vedu ke snížení srdečního výdeje a prokrvení ledvin a mozku. Nejčastěji se objevují druhý a třetí den po operaci. Frekvence a závažnost stoupá s rozsahem operačního výkonu a s věkem. Srdeční arytmie vede ke snížení srdečního výdeje a dochází tak k nedostatečnému prokrvení ostatních orgánů, hlavně mozku a ledvin. Přínosné je preventivní použití beta-blokátorů.
 
Srdeční arytmie
Jde o vzácnou a však závažnou komplikaci s 50% mortalitou. Může vzniknout po výkonech, při kterých dochází k resekci perikardu. Části srdce se dislokují do defektu a jsou v něm uskřinuty. Následkem toho se sníží žilní i arteriální tlak a srdeční výdej. Fyzikální nález je tachykardie, hypotenze. Diagnózu stanoví rentgenové vyšetření. Jediným možným řešením je urgentní reoperace.
 
Torze laloku
Nejčastěji jsou popisovány torze středního laloku po odstranění pravého horního laloku. Otočení laloku kolem bronchovaskulární stopky může vést k uzávěru plicních cév, plicnímu infarktu a případně i gangréně. Diagnózu podpoří RTG nález, plicní perfuzní scan, angiografie a bronchoskopie. Situaci řeší repozice laloku, provedená v co nejkratší době.
 
Atelaktáza
Je nejčastější komplikace po operacích plicních nádorů. Plicní atelektáza vede k poklesu plicní poddajnosti, funkční reziduální kapacity a vitální kapacity plic. Atelektáza se typicky projeví dušností, tachykardií, tachypnoe a zhoršenou výměnou plynů. V prevenci atelektáz se uplatňuje rehabilitace a medikamentózní prevence bronchospasmů. Také dobrá analgetická léčba, která umožňuje odpovídající hloubku a frekvenci dýchání, je doplňkovým preventivním opatřením. Vždy je nutné provést léčebnou bronchoskopii s odsátím sekretu nebo odstraněním případné hlenové zátky z dýchacích cest, režimová opatření (polohování nemocného, dýchání proti přetlaku), léčbu bolesti, nasadit mukolytika a expektorancia.
 
Bronchiální píštěl
Bronchiální píštěle se vyskytují v pooperačním období méně. Rizikovými faktory jsou horší nutriční stav, sepse, předoperační chemoterapie a radioterapie. Při podezření na bronchiální píštěl musí být provedena bronchoskopie. Tato komplikace obvykle vyžaduje reoperaci k zabránění vzniku empyému.
 
Pooperační krvácení
Krvácení vzniká v místech plicní resekce a z interkostálních cév přerušených incizí hrudníku. Doplňkovým faktorem, který se podílí na krvácení, je koagulační defekt způsobený opakovanými transfuzemi, podanými v průběhu operace a v pooperačním období. Známky pokračujícího krvácení jsou hypotenze, tachykardie a drenáž více než 200ml krve za hodinu. Krevní ztráta 200ml/h po dobu 4 hodin je indikací k reoperaci.
 
Chylotorax
Je velmi vzácnou komplikací. Reoperace se provádí, pokud chylotorax přetrvává déle než 7 dní.
 
Pooperační úmrtnost
Úmrtnost po pneumonektomii nepřesahuje 7 %, po lobektomii 3 % a 1 % po segmentektomii. Na pracovištích, kde je prováděn vyšší počet hrudních operací, je mortalita i morbidita nižší. Nejčastějšími příčinami úmrtí jsou kardiální a respirační.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše