Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech

25.7.1 Historie

25.7.1 Historie
 
  
První transplantace plic byla provedena v USA již v roce 1963, pacient ale zemřel po 18 dnech. Rozvoj této metody byl umožněn až objevem imunosupresiv (cyklosporinu A), které zahájily začátkem osmdesátých let úspěšnou éru orgánových transplantací.
 
Dnes je transplantace plic etablovanou metodou a limitem většího počtu výkonu je pouze nedostatek vhodných dárců. Jako možné řešení byla v posledních letech vypracována a zavedena metoda transplantace plicních laloků od živých dárců, která bývá užívána téměř výhradně u dětí s cystickou fibrózou, kdy dva příbuzní poskytnou dva plicní laloky.
 
Nedostatek vhodných dárců a chronická rejekce jsou v současné době hlavními limity větší úspěšnosti plicních transplantací.
 
Poslední převratnou novinkou je „Ex vivo rekondice“ štěpu s nedostatečnou funkcí, kdy v případě nedostatečné funkce plic je tento štěp standardně odebrán a ex vivo ve speciálním přístroji dále ventilován a perfundován. Během tohoto období je možno ovlivnit funkci štěpu různými terapeutickými zásahy a v případě obnovení funkce je tento štěp implantován.
Program transplantace plic v České republice byl zahájen pod vedením Prof. MUDr. Pavla Pafky, DrSc. ve FN Motol v Praze v roce 1997. Nyní se v ČR provádí 20 -25 transplantací ročně s výsledky srovnatelnými s ostatními vyspělými centry.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše