Osetrovatelska_pece_v_otorinolaryngologii

7.2 Polohování u onemocnění v ORL

7.2 Polohování u onemocnění v ORL
 
 
Poloha nemocného je určována jeho celkovým stavem a charakterem onemocnění, ze kterého se odvozuje léčebná a ošetřovatelská péče. Pobyt na lůžku omezujeme, protože mobilizace nemocných je chápana jako součást léčby, je prokázáno, že má příznivý vliv na zkrácení pobytu v nemocnici. Poloha při ošetření nemocného: aktivní, pasivní a léčebná.
Aktivní poloha – přirozená a vynucená. Přirozená aktivní poloha je taková, kterou zaujímá nemocný na lůžku sám a je schopen kdykoli ji změnit. Vynucenu polohu si nemocný aktivně vyhledává jako úlevovou (např. při bolesti, zhoršeném dýchaní), tuto polohu nemocný úzkostně dodržuje.
Pasivní poloha – je poloha, kterou ošetřující personál nemocnému určí při vážném poškození zdraví. U nemocného je důležité pravidelně v určených časových intervalech měnit polohu a hlavně pečovat o prevenci proleženin, jedná se o nemocné na otorinolaryngologických odděleních po rozsáhlých operacích, na jednotkách intenzívní péče a také u pokročilých nádorů a umírajících.
Léčebná poloha – polohová drenáž dýchacích cest je u operovaných nemocných při onemocnění dolních dýchacích cest. Tato poloha má přispět k odstranění sekretu z dýchacích cest.
Trendelenburgova poloha – poloha na zádech, hlava je uložená níž než dolní končetiny a trup nemocného. Poloha je používána při urgentních stavech, aspiraci, šoku. Při dýchacích obtíží se tato poloha se nesmí použít, snižuje významně vitální kapacitu plic.
Při polohování je nutno dodržovat zásady a interval jejich změny dle ordinace lékaře.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše