První pomoc

29.1 Akutní infarkt myokardu

29.1 Akutní infarkt myokardu
 
  
Kardiovaskulární onemocnění jsou na prvním místě jako příčina úmrtí v Evropě. Jsou nejčastější příčinou invalidity a znamenají velkou ekonomickou zátěž. Základem onemocnění je ateroskleróza, která se vyvíjí mnoho let a bývá značně pokročilá v době manifestace příznaků. Výskyt kardiovaskulárních onemocnění úzce souvisí s životním stylem a rizikovými faktory. Modifikace rizikových faktorů významně snižuje mortalitu i morbiditu u všech jedinců bez ohledu na to, jestli došlo k manifestaci kardiovaskulárního onemocnění.
 
Akutní infarkt myokardu (AIM) patří mezi formy akutního koronárního syndromu. Další formy jsou nestabilní angina pectoris a náhlá smrt.
Akutní infarkt myokardu je ložisková ischemická nekróza srdeční svaloviny v důsledku uzávěru koronární arterie. Nejčastější příčinou AIM je zúžení koronárních tepen ateromovým plátem.
 
Faktory, které mohou vést k AIM:
- krvácení do ateromového plátu;
- kritická stenóza;
- embolizace do koronární tepny;
- spazmus koronární arterie;
- zhoršující se koronární cirkulace (hemodynamicky významné arytmie, hypotenze, tachykardie, fyzická zátěž);
- hypertrofie levé komory (zvýšená spotřeba kyslíku);
- intoxikace CO (nízká saturace krve kyslíkem);
- stavy s hypoventilací (intoxikace hypnotiky apod.);
- předávkování amfetaminem;
- zánětlivá onemocnění koronárních cév (myokarditida, systémová onemocnění).
 
Za 15-45 minut po uzávěru dochází k nezvratnému poškození svaloviny. Za 6 hodin po začátku bolestí je nekróza buněk definitivní.
Akutní infarkt myokardu vzniká v 70 % v domácnosti, v 10 % v zaměstnání, v 30 % při běžné činnosti, v 8 % při těžké práci, v 45 % v klidu a v 17 % ve spánku.
 
Příznaky:
- intenzivní bolest (stenokardie) neustupující po nitrogycerinu trvající déle než 20 minut, jen malé procento AIM probíhá asymptomaticky (diabetici);
- bolest je lokalizovaná do plochy ne do bodu, v prekordiu, propagující do zad, týlu, čelisti, epigastria a horních končetin, častěji do levé. Není závislá na poloze a dýchání.
- intenzivní neklid a strach ze smrti;
- dušnost;
- cyanóza;
- poruchy vědomí – synkopa (přítomna hemodynamicky významná arytmie);
- známky šoku (tachykardie, studený pot, zmatenost, agresivita v důsledku hypoperfúze CNS);
- palpitace;
- subfebrilie;
- nauzea, zvracení.
 
První pomoc u postiženého při vědomí
- postiženého uložíme do polohy v polosedě, do křesla;
- uvolníme mu oděv okolo krku a pasu;
- místnost vyvětráme;
- zkontrolujeme vitální funkce – P, D, vědomí. Pokud má doma digitální tlakoměr, změříme tlak;
- podáme nitráty (tablety, sprej) pokud je má postižený předepsané;
- zavoláme záchrannou službu;
- postiženého uklidňujeme, nehýbeme s ním, nenutíme ho hledat doklady, nebo připravovat věci k hospitalizaci;
- sami postiženého netransportujeme a vyčkáme příjezd ZZS.
 
První pomoc u postiženého v bezvědomí se zachovanými životními funkcemi
- otočíme postiženého na záda;
- uvolníme dýchací cesty mírným záklonem hlavy a zkontrolujeme, zda jsou průchodné;
- pokud postižený dýchá normálně, uložíme ho do stabilizované zotavovací polohy;
- zajistíme protišoková opatření;
- voláme ZZS;
- pokud postižený nedýchá, zahájíme kardiopulmonální resuscitaci.
 
Lékařská první pomoc
- polohování postiženého do polosedu (Fowlerova poloha);
- zajistit vstup do periferní žíly, eventuálně intraoseální vstup;
- nepodávat nic i. m.;
- inhalace kyslíku;
- opakovaně podat nitráty při systolickém tlaku > 90 torrů;
- analgezie;
- sedace;
- antitrombotika (kyselina acetylsalicylová aspoň 500 mg);
- betablokátory, ne při nízkém tlaku, bradykardii, astmatu, A-V blokádě;
- monitorovat TK, P, SpO2, arytmie, EKG.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše