Radiologie_a_nuklearni_medicina

4 Zobrazování muskuloskeletálního systému

4 Zobrazování muskuloskeletálního systému
 
 
 
Muskuloskeletální systém je nejrozsáhlejším a nejrozmanitějším systémem lidského těla. Zahrnuje tkáň pojivovou a svalovou. Tři hlavní typy pojiv jsou vazivo, chrupavka a kost.
Vazivo je měkké, poddajné, se značným obsahem vody. Je to první pojivo, které se za vývoje vytváří. Plní řadu funkcí, především mechanickou. V lidském těle jsou různé typy vaziva, v zobrazovacích metodách sledujeme pouze vazivo kolagenní a elastické. Kolagenní vazivo vytváří vazy (ligamenta), povázky (fascie) a šlachy (tendinis). Elastické neboli žluté vazivo vytváří některé vazy, z nichž nejznámější je ligamentum flavum v páteřním kanále.
Chrupavka je poměrně pevná, pružná a tuhá pojivová tkáň, dá se krájet nožem. Rozlišujeme opět několik druhů chrupavky, pro zobrazovací metody je však nejdůležitější chrupavka hyalinní a vazivová. Hyalinní chrupavka tvoří v embryonální a rané fetální době největší část skeletu, v dospělosti jsou z ní tvořeny chrupavky kloubní. Chrupavka vazivová, která je velmi pevná, je nejdůležitějším materiálem meziobratlových disků, nitrokloubních disků a menisků a vyskytuje se i ve sponě stydké a křížokyčelním kloubu.
Kost je bílá, tvrdá a pevná pojivová tkáň, specializovaná pro podpůrnou a ochrannou funkci. Kost se skládá z 1/3 z organické složky (kolagenní vlákna, osteoblasty, osteoklasty, osteocyty) a ze 2/3 z anorganické složky (Na, Mg, F, P, Ca). Povrch kostí je krytý vazivovým obalem, okosticí (periost). Většina kostí se skládá z kostní tkáně hutné (substantia compacta), která je zpravidla na povrchu kosti, a z kostní trámčiny (substantia spongiosa), která je ve vnitru kostí. Zevní část kompakty na dlouhých kostech se nazývá kortikalis. Dlouhé kosti se skládají z diafýzy, proximální a distální epifýzy, přechod mezi diafýzou a epifýzou nazýváme metafýza. Je to metabolicky nejaktivnější oblast, ale i časté sídlo zánětů a nádorů. V dlouhých kostech je uložena kostní dřeň (medulla ossium), která obsahuje červenou a žlutou krvetvornou složku. Přeměna červené krevní dřeně ve žlutou začíná ihned po narození, nejdéle zůstává dřeň aktivní v obratlích a v hrudní kosti.
Místo vzájemného spojení kostí se nazývá kloub (articulatio). Styčnými kloubními plochami jsou konkávní jamka kloubní a konvexní hlavice kloubní, obojí pokryté hyalinní chrupavkou. Kloub se skládá z pouzdra (capsula articularis) a dutiny (cavitas articularis). Na kloubním pouzdru rozlišujeme vrstvu zevní vazivovou (membrána fibrosa) a vnitřní (membrána synovialis). Synoviální membrána produkuje do nitra kloubu maz (synovii), vazkou tekutinu, která zvyšuje skluznost styčných ploch a vyživuje jejich chrupavky. Dutina kloubní je za normálních okolností kapilární štěrbina, která se může rozšířit. Dále se v kloubech vyskytují různé zvláštní útvary, charakteristické pro daný kloub. Jedná se například o rozšíření kloubní jamky u ramenního a kyčelního kloubu (labrum articulare), ploténky vazivové chrupavky vložené mezi kloubní plochy (disci et menisci), zpevňující kloubní vazy (ligamenta) a tíhové váčky (bursae synoviales).
Soubor kostí, kostra (skeleton) spolu s připojenými chrupavkami, kloubními a vazivovými spoji kostí vytváří pasivní pohybový aparát.
Aktivní pohybový aparát je funkčně spjat se skeletem, tvoří ho soustava svalová, jejímž základem je nervově řízená svalová tkáň příčně pruhovaná. Funkčními složkami aktivního pohybového aparátu jsou svaly (musculi). Většina svalů se ke kosti připojuje šlachami. Důvodem zobrazování svalů je zejména jejich poranění.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše