Radiologie_a_nuklearni_medicina

5.1 Prostý snímek hrudníku

5.1 Prostý snímek hrudníku
 
 
Prostý snímek hrudníku je vyšetřením první volby. Provádí se při podezření na kardiopulmonální patologii, při předoperačních vyšetřeních a v rámci screeningu osob na rizikových pracovištích. Z nativního snímku získáme množství informací o kardiopulmonálním systému, strukturách mediastina, o velkých cévách, pleurální dutině a též i o skeletu.
Základní je projekce zadopřední, při nejasnostech se doplňuje ještě projekce bočná. Standardně se snímek provádí vestoje u vertigrafu v hlubokém nádechu, u pacientů nespolupracujících se snímek provádí vleže. Většina RTG pracovišť má pojízdný RTG přístroj, takže lze snímek provést i u lůžka pacienta, což má význam zejména u vyšetření pacientů na odděleních ARO a JIP. Při poloze vleže dochází ke zvětšení srdečního stínu, vyššímu postavení bránice a zhoršení diagnostiky volné tekutiny. Kvalita pořízených snímků je menší než na skiagrafických pracovištích, při pořizování snímku na lůžku musíme též dbát na pravidla radiační ochrany.
Na snímku by měly být vidět jak hroty plic, které se promítají kraniálně od klíčních kostí, tak i base plic, což jsou oblasti nad bránicí. Při hodnocení snímků se soustředíme na transparenci plic, zobrazení hilů, plicní kresby, bránice a bráničních úhlů, srdce a mediastina a též i skeletu.
Projasnění (na snímku tmavá barva) vzniká zvýšenou vzdušností plíce, zastínění (na snímku světlá barva) nevzdušností plíce. Na RTG snímku lze zobrazit pneumotorax, pneumónii, atelektázu, výpotek, bronchogenní karcinom, metastázy do plic, abscesy, plicní tuberkulózu. Základním obrazem volné pleurální tekutiny je zastínění, může být pouze v kostofrenickém úhlu, při větším množství může být zastření ještě větší. Při diagnostice pneumotoraxu, který vzniká nejčastěji v souvislosti s úrazy hrudníku, popisujeme na snímku projasnění mezi hrudní stěnou a plící. Je třeba po něm cíleně pátrat zejména při frakturách žeber. Na snímcích lze pozorovat i známky srdečního selhání. Sledujeme rozšíření srdce celého nebo některých oddílů, známky městnání v malém oběhu, edém plic či pleurální tekutinu. Přítomnost perikardiální tekutiny lze na snímku prokázat až při jejím velkém množství.
Velikost srdce hodnotíme pomocí kardiotorakálního indexu, což je poměr šířky srdce a průměru hrudníku. Srdeční stín je rozšířen, pokud tento index přesahuje 1:2. Rozšíření mediastina může být způsobeno zmnožením mediastinálního tuku nebo patologickými procesy, jakými jsou zvětšené uzliny, tumory, aneuryzmata, krvácení.
Příprava ke skiagrafickému vyšetření hrudníku není žádná.
 
Obrázek č. 5.1 Skiagram hrudníku ve stoje: zadopřední projekce (vlevo) a bočná projekce (vpravo)
Zdroj: Autor
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše