Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi

3.7.1 Dogmatické vyučování

3.7.1 Dogmatické vyučování
 
  
Dogmatické vyučování: 
Doba: 9. - 16. století
 
Charakteristika:
- bylo založeno na verbálním osvojování dogmatických pravd,
- základem vyučování bylo pamětní, mechanické učení (žák často nerozuměl tomu, co se učí, co odříkává),
- důraz byl kladen na opakování,
- typický sled etap:          
a) pravidlo (pojem, teze),
b) příklad,
c) napodobování, naučení se,
d) procvičování naučeného (odpovídání na dotazy učitele).
 
- ve vztahu k žákům měl učitel dominantní postavení, vyznačující se autoritativním přístupem, měl „monopol na pravdu“, určoval, co je a co není pravdivé, nevysvětloval, jen předkládal k „věření“,
- základem poznání tedy bylo slovo, minimálně se uplatňovaly praktické činnosti a zkušenosti žáků,
- komunikace mezi učitelem a žákem byla jednosměrná - od učitele k žákovi (komunikace opačným směrem nebo mezi žáky byla nežádoucí, z hlediska organizace se jednalo o individuální vyučování, mezi žáky byly značné věkové i vědomostní rozdíly), základním typem interakce byl vztah „jeden učitel - jeden žák“,
- učební činnosti měly charakter samostatné práce - ale na úrovni opisování, memorování, odpovídání na dotazy učitele,
- spolupráce mezi žáky byla nežádoucí.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše