Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi

6.2 Etické a právní normy edukace pacientů

6.2 Etické a právní normy edukace pacientů
 
  
Etické aspekty edukace s ohledem na pacienta jsou předpokladem nových vztahů mezi pacientem a zdravotnickým personálem. Zde jsou uznávané zásady úcty k osobnosti každého jednotlivce, jeho lidské důstojnosti a způsobilosti rozhodovat o sobě. Aby jedinec, kterého se rozhodování o svém zdravotním stavu týká, mohl sám a svědomitě určit další postup léčby nebo péče, měl by být náležitě informován a edukován o svém zdravotním stavu.
 
Pacient má nejen právo, ale i zpravidla i skutečnou potřebu vědět, jak pečovat o své zdraví a jak, pokud je to možné, odstranit příčiny, které způsobily jeho chorobu. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění stanovuje, že vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem nemocného, nebo lze-li souhlas předpokládat. Souhlas s diagnostickým výkonem dává pacient tím, že se po poučení podrobí výkonu bez jakýchkoli známek nesouhlasu. Zákon určuje, že poučení podává lékař. Sestry, rehabilitační pracovníci a laboranti jsou oprávněni podávat pouze poučení v rámci svých profesních kompetencí a činností.
 
„Každý pacient při poskytování zdravotní péče má právo na uplatnění lidských práv a základních svobod, které jsou zakotveny v právním řádu České republiky, a to především v Ústavě České republiky, Listině základních práv a svobod, Zákoně o péči o zdraví lidu a v mezinárodních úmluvách, z nichž je nejvýznamnější Úmluva o lidských právech a biomedicíně. Tato otázka je také řešena i Vyhláškou o zdravotnické dokumentaci č. 385/2006[1], v platném znění, jejichž aktualizována účinnost nabyla právní moci ke dni 1.4.2007“ (Šustek, Holčápek, 2007, s. 29).
,,Ve zdravotnictví se uplatňování základních práv a lidských svobod projevuje tím, že všechny zákroky, je možno provést za podmínky, že byl poskytnut svobodný informovaný souhlas. Tato osoba musí být předem řádně informovaná o účelu a povaze zákroku, důsledcích i rizicích. Každý pacient musí mít možnost svobodně se rozhodnout o tom, zda svůj souhlas se zákrokem týkající se jeho osoby vysloví či nikoliv“ (Haškovcová, 2004, s. 26).
  

 
[1]VYHLÁŠKA 385/2006 Sb. z. MZ ČR z 21. 2006. O zdravotnické dokumentaci. Dne 14. března 2011 vyšla ve Sbírce zákonů,   částka 20/2011 vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, kterou se zrušuje: 1. vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. 2. vyhláška č. 401/2006 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 424/2004 Sb. Úpravy Ministerstvo zdravotnictví provedlo v souvislosti se změnami související legislativy. Na základě doporučení Legislativní rady vlády ČR v souladu s ústavním pořádkem ČR navrhované znění úprav vychází nikoliv jako novela vyhlášky č. 424/2004 Sb., ale zcela jako nová vyhláška č. 55/2011 Sb.