Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi

9.6.3 Deset falešných představ o sociální komunikaci

9.6.3 Deset falešných představ o sociální komunikaci
 
  
Deset falešných představ o sociální komunikaci (Medzihorský, 1991, s. 65):
1.    Není pravda, že je možné nekomunikovat. Je naopak pravdou, že všude tam, kde dva lidé přicházejí spolu do styku, si něco sděluji. I tehdy, když nic neřeknou, když se ani nepozdraví, ba ani na sebe nepohlédnou, něco si tím říkají.
 
2.    Není pravda, že spolu mluvíme jen slovy. Je naopak pravdou, že vedle slov tvoří tzv. mimoslovní, nonverbální, sociální komunikace základ našeho sdělování.
 
3.    Není pravdou, že slova jsou tím nejdůležitějším pro to, co a jak si v sociální interakci sdělujeme. Je naopak pravdou, že to, co děláme a jak se chováme, je tím nejpodstatnějším, co vlastně říkáme.
 
4.    Není pravdou, že nezáleží na tom, jak řekneme to, co řekneme. Je naopak pravdou, že způsob, jakým říkáme, to co říkáme, dotváří význam řečeného.
 
5.    Není pravdou, že umění mluvit je všemocné. Pravdou je, že umění naslouchat je cennější. Ten, kdo nemá co hodnotného říci, nezakryje to ani sebedokonalejším slovním projevem.
 
6.    Není pravdou, že musíme rozumět, když spolu hovoříme týmiž slovy. Je naopak pravdou, že pod každým slovem si každý z nás představuje něco poněkud odlišného tzv. sémantický diferenciál a jeho rozměry: aktivní X pasivní, dobrý X špatný, silný X slabý.
 
7.    Není pravda, že ty slyšíš přesně to, co já říkám. Naopak je pravdou, že dřív, než někdo něco řekne, mám již jako posluchač určitou představu (anticipaci - předjímání), co asi mluvčí řekne a to zkresluje slyšené. Neslyšíme, co říká, ale slyšíme to, co slyšet chceme (co nechceme slyšet, to neslyšíme).
 
8.    Není pravda, že věta přesně vyjadřuje myšlenku. Pravda je spíše to, že vyslovená věta jen přibližně vystihuje to, co máme na mysli a má přitom pro vás do určité míry jiný význam a smysl, než pro toho, kdo ji slyší.
 
9.    Není pravda, že slova jsou jen slova. Pravdou je naopak, že slovem se můžeme druhého dotknout, můžeme ho zradit, můžeme ho nejen popíchnout, ale i píchnout. Slovem jej však můžeme také potěšit, povzbudit a postavit na nohy.
 
10. Není pravda, že si sdělujeme slovy jen holá fakta, informace a nic víc. Pravdou je, že každá naše sdělená informace obsahuje i sdělení, postoje k tomu co říkáme, i k osobě, které to říkáme.