Zdravotnicke_pravo_ve_vztahu_k_osetrovatelstvi
13.2 Výše pojistného
13.2 Výše pojistného
Výše pojistného činí 13,5% z vyměňovacího základu za tzv. rozhodné období. Vidíme tedy, že výše (sazba) pojistného se od vzniku zdravotního pojistného systému do dneška nezměnila, i když se ekonomické charakteristiky národního hospodářství České republiky změnily podstatně (inflace, kurs měny, daňové zatížení, průměrná mzda, výše spoluúčasti pacientů apod.) Neměnnost výše pojistného je spíše projevem nedostatku politické shody na jeho případné změně než stability ekonomických poměrů.
Zákon stanoví, že sumu pojistného je jeho plátce povinen vypočítat si sám. Tato suma mu tedy není nikým stanovována, plátce ji vypočítá při každé platbě sám podle konkrétního objemu vyměřovacího základu. Vypočítané pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Vyměřovacím základem se pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění rozumí obecně příjem poplatníka, tj. osoby, k jejíž tíži se pojistné platí. Avšak tento příjem je pro jednotlivé kategorie pojištěnců různý.
Vyměřovací základ je tedy různý pro:
a) zaměstnance
b) osoby samostatně výdělečně činné
c) osoby, které nemají příjem ze zaměstnání, ani ze samostatné výdělečné činnosti a za které pojistné nehradí stát
d) státní pojištěnce (to je ty, za které pojistné platí stát).
ad a) Vyměřovacím základem zaměstnance je suma jeho příjmů ze závislé činnosti (mzdy) a funkčních požitků. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují tyto příjmy:
- náhrada škody vzniklé v souvislosti s výkonem závislé činnosti
- odstupné
- věrnostní přídavek horníků
- odměny vyplacené podle zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích
- jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci v souvislosti s živelnou pohromou, požárem a jinou mimořádnou závažnou událostí
- plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.
ad b) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné je 50% příjmů ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení a udržení těchto příjmů. Procentní výše z vyměřovacího základu se v průběhu let zvyšovala (z 35 % před rokem 2004 až po 60 % roku 2006). I přes toto zvýšení je pojistné zatížení osob samostatně výdělečně činných výrazně nižší než u zaměstnanců. I to je jednou z forem podpory podnikání (především malého a středního) státem. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit pojistné alespoň v minimální výši, a to i když ze své podnikatelské činnosti vykazuje ztrátu. V takovém případě je povinna odvést pojistné z tzv. minimálního vyměřovacího základu. Tím je dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství.
ad c) Vyměřovacím základem u osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není ani státním pojištěncem, je minimální mzda.
ad d) Vyměřovací základ tzv. státní pojištěnce je stanoven ve výši 5 829 Kč za kalendářní měsíc.
Tzv. rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, za který se platí pojistné. Pro osoby samostatně výdělečně činné je však rozhodným obdobím kalendářní rok, za který je pojistné placeno.