Multikulturní ošetřovatelství
3.1.2 Neverbální komunikace
3.1.2 Neverbální komunikace
Lidé se mezi sebou nedorozumívají jen pomocí slov, ale také pomocí nejrůznějších projevů. V některých kulturách je nemožné odezírat ze rtů byť v mezinárodním dorozumívacím jazyce, jako například v angličtině, pokud má dotyčný zakrytá ústa.
Obr. č. 25 a č. 26: Bariéry verbální komunikace
Neverbální komunikace je tvořena zrakovo-kinetickým systémem znaků, které jsou kódovány do gest, mimiky, doteků, pohybů, vzájemné vzdálenosti, oblečení. Přenos je prováděn především optickým a taktilním kanálem a je odrazem sociálního chování. Velmi důležitý je také tón hlasu a signály řeči těla.
Význam neverbálních znaků je podmíněn kulturou, dobou, sociální skupinou a prostředím. Podle dráhy, jakou komunikace probíhá, jsou rozlišovány kanály optické – gesta, dotyky, pohledy; taktilní – dotyky; akustické – paralingvistické projevy; čichové – vůně, pachy; chuťové – sladký, hořký, kyselý, pálivý (Špirudová, 2002).
Univerzální neverbální gesta se projevují podobným způsobem ve všech kulturách. Například projevy radosti - poskakování, gestikulace, objímání nebo projevy smutku - přikrytá tvář, pláč. Stud lze odhalit skrýváním se a mračení a zatnuté pěsti většinou značí zlost. Také mimický výraz je pro nás velkým znamením. Mimika je odrazem emocí člověka, vyjadřuje instrumentální pohyby (např. výrazy obličeje při kýchání) a sděluje kulturně tradovanou gestikulaci (například zdvořilostní úsměv). Pohyb těla v určité distanční zóně vymezuje proxemika a znamená vzdálenost, kterou mají lidé mezi sebou při jednání (Zábojníková, 2008; Tančous, 2009; Mastiliaková, 2002; Špirudová, 2006).
Rozeznáváme čtyři základní proxemické zóny:
- Intimní zóna – splývá s těsným hmatovým dotekem, vnímáme zde i čichové vjemy.
- Osobní zóna – je to minimální vzdálenost na dosah ruky, kterou dodržujeme při setkání s neznámým člověkem. Vzdálenost osobní zóny je kulturně podmíněná. Například Vietnamci, žijící v „přelidněném“ prostředí, mají tuto zónu menší.
- Sociální zóna – je používaná při služebním nebo obchodním styku, zorný úhel pohledu nám umožňuje vidět celou postavu.
- Veřejná zóna – je používána při veřejném vystoupení, můžeme dobře zaujmout posluchače pomocí gest a pohybem v prostoru (Ivanová, 2005).
Samotnými gesty označujeme pohyby, které mají výrazný sdělovací účel. Haptika označuje doteky a postavením těla při komunikaci se zabývá posturologie. Oboustranný zrakový kontakt je nejhlubším neverbálním projevem v sociální interakci. Naše oči slouží jako přijímač informací a také jako jejich vysílač. Paralingvistika označuje barvu hlasu, jeho výšku, melodii a sílu. Každý jazyk má svůj vlastní způsob používaní paralingvistických projevů. Komunikovat můžeme i oblečením, účesem, kosmetikou, značkou auta, bydlením, preferencí barev (Zábojníková, 2008; Tančous, 2009; Mastiliaková, 2002; Špirudová, 2006).