Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

4.3 Diagnostika bronchogenního karcinomu

4.3 Diagnostika bronchogenního karcinomu
 
 
I toto nádorové onemocnění nemá z počátku jednoznačné příznaky. Někdy přivádějí pacienta k lékaři až příznaky vyvolané vzdálenými metastázami (metastázy do mozku či do páteře). Jindy má nemocný jen zdánlivě nevýznamné obtíže (únava, nechutenství), k relativně častým příznakům patří i zvýšené teploty nejasného původu. Z tak zvaných paraneoplastických projevů se nejčastěji setkáváme s hypertrofickou osteoartropatií (paličkovité prsty), mohou se objevit i bolesti kloubů, kožní změny a vzácně i gynekomastie.
K alarmujícím příznakům patří: chronický kašel s hemoptýzou (i minimální) dušnost bolest na hrudi (při vyloučení mimoplicní příčiny).
Při podezření na nádor plic je třeba provést prostý rentgen hrudníku (zadopřední a boční skiagram), ten je základním zobrazovacím vyšetřením plic, orgánů mezihrudí a skeletu hrudníku. Je zaměřen na vyhledávání bronchogenního karcinomu, ale i případných metastáz v plicích, eventuálně pohrudničního výpotku.
 
Suverénní diagnostickou metodou je bronchoskopie s odběrem materiálu na histologii.
Při potvrzení nádoru přicházejí na řadu další diagnostické metody, díky kterým můžeme optimalizovat léčebný proces.
není vyšetřením prvé volby. Jeho pomocí můžeme zobrazit především přesný rozsah nádoru a postižení uzlin. U nejasných nálezů je pod CT kontrolou možná cílená biopsie.
CT nám umožní zobrazit vzdálené metastázy
není vyšetřením prvé volby. Jeho pomocí můžeme zobrazit především přesný rozsah nádoru a postižení uzlin. U nejasných nálezů je pod CT kontrolou možná cílená biopsie.
CT nám umožní zobrazit vzdálené metastázy.
MR lze využít k vyšetření vztahu nádoru k velkým cévám, zjištění prorůstání do hrudní stěny, eventuálně zjištění mozkových metastáz.
 
Nádorové markery Vyšetření markerů má význam u pacientů s již prokázaným nádorem ke sledování dynamiky onemocnění. Bronchogenní karcinom může provázet vyšší hodnota markeru CEA, Ca 15.3, CYFRA, NSE, ev. Ca 125 a Ca 19.9. Žádný z těchto markerů ovšem není specifický pro bronchogenní karcinom a nelze jej použít v primární diagnostice.
Sonografie nám ověří či vyloučí případný nitrohrudní výpotek a případné metastázy do jater a nadledvin.
Scintigrafie skeletu ověří či vyloučí případné metastázy do kostí.
O tom jaký léčebný postup zvolíme, rozhoduje kromě rozsahu onemocnění a histologické klasifikace nádoru především kardiopulmonální rezerva nemocného. Provádíme podrobné funkční vyšetření plic, včetně vyšetření difúzní kapacity.
Jen menšina - cca 20 % všech nemocných - má v době stanovení diagnózy ještě časná vývojová stádia choroby, u kterých přichází v úvahu chirurgická terapie. Jejímu využití v předpokládaném rozsahu však brání častá komorbidita bronchogenního karcinomu s dalšími závažnými chorobami, které mohou být kontraindikací chirurgické léčby. Celkově je k chirurgické léčbě indikováno jen cca 11 % nemocných s nádory plic.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše