Osetrovatelska_pece_v_neurologii
2.4 Čití a jeho poruchy
2.4 Čití a jeho poruchy
Hybnost (motorika) se neobejde bez čití (sensitivity). Vjemy, které přichází do mozku po drahách čití, (dráha má 3 neurony - Obr. 19), pochází z úzce specializovaných čidel, která jsou uložena v kůži, svalech a šlachách. Čití rozlišujeme povrchové a hluboké. Vyšetření čití vyžaduje spolupráci pacienta.
Povrchové čití představuje vnímání dotyku (taktilní čití), vnímání bolesti (algické čití), vnímání tepla a chladu (termické čití). Dále sem patří vnímání dvou bodů (diskriminační čití), tj.určení vzdálenosti, od které jsou 2 body ještě vnímány jako 2 a ještě nikoliv jako bod jeden. Tato vzdálenost závisí na hustotě receptorů, je velmi malá např.na konečcích prstů rukou a větší např.na zádech, stehnech, lýtkách, pažích, předloktí či na břiše. Obdobou tohoto druhu čití na kortikální úrovni je čtení obrázků či písmen z povrchu kůže různých částí těla (tzv.dermolexie), poznání předmětu vloženého do ruky hmatem (stereognózie). Podněty z povrchového čití postupují v míše cestou postranních provazců, kde vlákna pro bolest a teplo se ve stejném segmentu kříží před míšním kanálkem, zatímco vnímání doteku postupuje vzhůru bez zkřížení. Dojde-li za chorobných vztahů k rozšíření míšního kanálku, dojde tlakem na křížící se vlákna k poškození vláken až ztrátě citlivosti pro teplo a bolest na druhé straně, než je porucha taktilního čití. Hovoříme o syringomyelické disociaci čití, protože se vyskytuje u choroby nazývané syringomyelie, jejíž podstatou je rozšíření míšního kanálu s výpadkem křížících se vláken pro vnímání teploty a bolesti. Důsledkem jsou spáleniny na kůži, které nemocný nevnímá, protože ho nebolí. Stejné projevy mohou mít i nádory vycházející z míchy (intramedullární).
Hluboké čití má receptory ve svalech a šlachách v podobě svalových vřetének a šlachových tělísek. Tyto receptory informují nadřazená centra o poloze končetiny v prostoru a mapují její pohyb – polohocit a pohybocit. Jednoduchý test spočívá např.v úkolu umístit se zavřenýma očima končetinu do polohy shodné s nastavenou párovou druhou končetinou. K hlubokému čití patří i vnímání vibrací rozechvělé ladičky nad kostěnými výběžky (vibrační čití).
Vjemy z hlubokého čití vstupují do míchy v úrovni zadních rohů míšních a bez překřížení putují zadními provazci celou míchou a kříží se až na úrovni prodloužené míchy (oblongáty).
Poruchu čití zaznamenáváme do schémat, která máme k dispozici dvě, jednak areae radiculares (hodnotí kořenovou distribuci)(Obr. 20) a areae nervorum (hodnotí distribuci podle kožní periferní inervace).
Poruchu čití objektivizujeme dotykem, jemným píchnutím špendlíkem či dotekem zkumavky s teplou a studenou vodou kolmo na areae radiculares. Poruchu zaznamenáváme do schématu „panáka“, kde C5 je palec a ukazovák, C6 je 3.a 4.prst, C7 4.a 5.prst, Th4 úroveň prsních bradavek u muže. Th10 představuje pupek, L1 tříslo, L2-4 přední plochu stehna, L5 jde po boku končetiny („generálský lampas“) a S1 po zadní straně DK.
Do schématu „panáka“ areae nervorum zakreslujeme výpadky jednotlivých nervů na jejich periferii – n.radialis, medianus a ulnaris na HK a n.femoralis, fibularis a tibialis na DK.
Důležitá je kvantifikace i kvalifikace poruch čití. Anestezie je necitlivost (vymizelé vnímání čití), hypestezie je snížení citlivosti, hyperestézie její zvýšení. Dysestézie je zkreslené vnímání např.namísto doteku brnění, parestézie je brnění bez vnějšího podnětu.
Vedle již zmíněné syringomyelické disociace čití jsou klinicky důležitými míšními syndromy syndrom zadních provazců a Brown-Séquardův syndrom.
Výlučné postižení zadních provazců (ztráta polohocitu a pohybocytu) vede k poruše stoje a chůze, kterou trpí nemocný při zavření očí či ve tmě, kdy po ztrátě zrakové kontroly je nejistý a padá bez stranové převahy a bez závislosti na poloze hlavy v prostoru. Příkladem takové poruchy je nedostatek vitaminu B12 při perniciózní (megaloblastické) anémii (chybí vnitřní faktor v poškozené žaludeční sliznici nutný pro jeho vstřebávání). Závažné postižení zadních provazců je u luetického postižení míchy (neurolues – tabes dorsalis).
Brown-Séquardův syndrom představuje postižení poloviny míchy. Na straně poruchy je spastická paréza spolu s postižením hlubokého čití, na straně kontralaterální je pod úrovní postižení porucha vnímání tepla a bolesti.
Volná nervová zakončení při svém podráždění vyvolávají bolest, hovoříme o nociceptivním dráždění. Jinou formou bolestivého dráždění je neuralgie, typicky šlehavá prudká bolest provázející neuralgii trigeminu. Kauzalgie je bolest zprostředkovaná neurovegetativním nervstvem, je neohraničená a palčivá. Po amputacích končetin se objevuje fantomová bolest vycházející z neexistující amputované končetiny, někdy způsobená drážděním zduřelým zakončením nervu tzv.neuromem na jeho konci.