Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

7.3 Histologická klasifikace nádorů prsu

7.3 Histologická klasifikace nádorů prsu
 
 
Základní histologická klasifikace dělí nádory podle toho, zda nádorová tkáň napodobuje spíše buňky lobulů (lalůčků žlázy) či duktů (mlékovodů) na duktální a lobulární karcinom.
Podle toho, zda nádorové buňky již získaly schopnost prorůstat do okolí, dělíme nádory na invazivní a neinvazivní (karcinoma in situ).
 
Invazivní nádory infiltrují okolní tkáně a mají schopnost tvořit metastázy. Nejčastější je invazivní karcinom vycházející z mlékovodů (duktální), který tvoří kolem 70 %všech onemocnění. Invazivní karcinom z lalůčků žlázy tvoří kolem 10 % onemocnění. Invazivní nádory metastazují do lymfatických uzlin, plic, jater, kostí a mozku.
 
Nádory neinvazivní (carcinoma in situ) neinfiltrují okolí, dělíme opět na duktální a lobulární. Tyto nádory nemetastazují, mají sklon po odstranění recidivovat.
Další typy nádorů prsu jsou relativně vzácné, patří sem především Pagetův karcinom postihující bradavku a dvorec prsu.
K základním patologicko-anatomickým vyšetřením patří vyšetření nádorové tkáně na hormonální receptory. Ty jsou za normálních okolností přítomny v buňkách zdravé prsní žlázy. Přítomnost těchto receptorů v buňkách nádorových znamená, že tumor si doposud zachovává závislost na regulaci ženskými pohlavními hormony. To lze využít v tzv. antihormonální terapii. V případě, že nádorová buňka tyto receptory nevytváří, není tento typ léčby účinný.
V současné době patří ke standardu také vyšetření na přítomnost onkoproteinu HER-2/neu. Jde o bílkovinu buněčné membrány nádorových buněk a slouží jako receptor, po jehož stimulaci dochází ke zrychlení růstu nádorových buněk, zvýšení jejich invazivity. Přítomnost této bílkoviny je významným prognostickým faktorem.