Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech

2.3 Klasifikace karcinomu žaludku a prognóza

2.3 Klasifikace karcinomu žaludku a prognóza
 
 
Dělení dle hloubky invaze
Jedním z faktorů, které rozhodují o prognóze je hloubka invaze. U časného karcinomu, kde nádorové bujnění postihuje sliznici a submukózu a neproniká do muscularis propria, je pětileté přežití v 95 % případů. Pokročilý karcinom proniká do vrstvy muscularis propria a hlouběji a jeho prognóza je podstatně horší.
 
Makroskopické dělení
Další dělení, které se užívá, je založeno na makroskopickém nálezu. Toto hodnocení však není přesné, málo vypovídá o biologických vlastnostech nádoru a o prognóze. Je použitelné při popisu gastroskopických nálezů. Podle lokalizace postihuje nádor pylorus a antrum (55 %), tělo žaludku (20 %), fornix (14 %), kardii (11 %). Mikroskopické hledisko dělí podle vyzrálostí struktur nádory na diferencované a nediferencované. Diferencované, které jsou častější a mají lepší prognózu, mohou být tubulární nebo papilární. Nádory nediferencované, které mají horší prognózu.
 
Klasifikace dle Bormanna
Klasifikace dle Bormanna se užívá k hodnocení endoskopických nálezů.
Typ 0: časný karcinom.
Typ I: karcinom polypózní – nejlepší prognóza, nejvzácnější.
Typ II: vředovitý (ulceriformní) – nádor vytvořil kráter podobný vředu.
Typ III: květákovitý - z časti nebo zcela zvředovatělý (exulcerovaný).
Typ IV: karcinom infiltrující.
Typ V: karcinom pokročilý, neklasifikovatelný.
 
Klasifikace podle Lauréna
Vychází z hodnocení histologických a cytologických kritérií. Je přínosná i pro správné chirurgické posouzení (např. potřebný odstup resekční linie od nádoru) a také má význam pro hodnocení intramurálního šíření (difúzní typ má tendenci k horizontálnímu šíření ve stěně žaludku). Rozlišuje dva základní histologické typy: intestinální a difúzní.
Difúzní typ má roztroušené buňky, které difúzně infiltrují stěnu žaludku, a také může postihnout žaludeční žlázy v stěně žaludku. Nevytváří ohraničené nádorové ložisko, má horší prognózu.
Intestinální typ vychází z intestinálního epitelu a vytváří tubulární a papilární žláznaté struktury. Prognózy bývají lepší než u difúzního typu.
 
Klasifikace World Health Organisation (WHO)
Klasifikace WHO rozlišuje tyto histologické typy:
- tubulární,
- papilární,
- mucinózní,
- z prstenčitých buněk.
 
Ve větší míře se nacházejí nádory histologicky různorodé, a proto se klasifikují podle převažujícího buněčného typu. Podle znaků buněčné aktivity jsou karcinomy žaludku tříděny na dobře, středně a špatně diferencované.
Dobrou prognózu mají nádory papilárního typu, které rostou většinou polypózně expanzívně. Horší prognózu mají nádory s tubulárními strukturami, které se skládají z rozvětvených struktur s atypickými buňkami, které infiltrují stěnu žaludku. Patří sem také karcinom z buněk typu pečetního prstenu, kde je nitrobuněčná tvorba a hromadění hlenu, u kterého je přítomná difúzní infiltrace jednotlivými buňkami či malými buněčnými shluky.
Většina karcinomů žaludku vyrůstá z hlenovitých bazálních buněk v kryptách jako následek chronické atrofické gastritidy s intestinální metaplazií. Vznikají jako konečné stádium vývojové řady dysplazie - karcinom in situ - časný karcinom žaludku, to znamená, že karcinogeneze vyžaduje relativně velký časový prostor do vzniku invazivního nádoru.
Při stagingu nádoru se používá TNM klasifikace, která popisuje rozsah invaze (T), postižení lymfatických uzlin (N), přítomnost vzdálených metastáz (M).
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše