Ekonomika a pojišťovnictví
4 Poskytovatelé zdravotních služeb
4.5 Testovací otázky
Zdravotnické služby jsou poskytovány ve zdravotnických zařízeních. Ta mohou mít různou právní formu, různé zřizovatele, různou praktickou podobu, ať už se jedná o nemocnice, ordinace, léčebné ústavy (např. lázně) či o lékárny.
Hovoříme-li o poskytovatelích zdravotních služeb, máme tedy na mysli právě ona různá zdravotnická zařízení. Zákon o zdravotních službách (zákon č. 372/2011 Sb.) pojem poskytovatel zdravotních služeb definuje ve svém § 2, odst. 1, ve kterém říká, že „poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách“.
Přitom za zdravotnické zařízení považuje zákon o zdravotních službách „prostory určené k poskytování zdravotních služeb“ (viz § 4, odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb.). Ekonomická věda není tak rigorózní (přísná) při užívání pojmů (kategorií), jako tomu je u vědy právní. Proto se často můžeme setkat s tím, že v ekonomických souvislostech oba uvedené pojmy, tedy jak pojem poskytovatel zdravotních služeb, tak pojem zdravotnické zařízení, splývají. Tak tomu bude často i v našem kursu.
My se v rámci kursu ekonomika a pojišťovnictví nebudeme zabývat podmínkami pro získání oprávnění poskytovat zdravotní služby, ani tím, kdo ho vydává a jaké náležitosti musí toto oprávnění obsahovat, neboť to je problematika, kterou se zabývá předmět právo v ošetřovatelství. Přestože jak ona právní, tak i ekonomická stránka vymezení postavení poskytovatele zdravotních služeb mají mnoho společných rysů, budeme se v rámci kursu ekonomiky zabývat především těmi ekonomickými aspekty, přestože se nelze vyhnout i jistým právním souvislostem této problematiky.
Pojďme se tedy nyní podívat na to, podle jakých hledisek a do jakých skupin lze poskytovatele zdravotních služeb rozčlenit, neboť „qui bene distingit, bene docet“, tedy kdo dobře člení, správně učí.
Jak již bylo uvedeno, lze poskytovatele zdravotnických služeb členit podle řady kritérií.
Tedy zdravotnická zařízení můžeme členit:
a) podle zřizovatele na:
- státní zdravotnická zařízení - jejich zřizovatelem je stát (fakultní nemocnice a jiná Ministerstvem zdravotnictví přímo řízená zdravotnická zařízení)
- nestátní zdravotnická zařízení - jejich zřizovatelem je jiný subjekt, než stát (územní samosprávný celek, církev, soukromý subjekt apod.)
b) podle forem poskytované zdravotní péče poskytovatele zdravotních služeb na:
- poskytovatele ambulantní zdravotní péče – ti poskytují zdravotní péči, při které není třeba hospitalizace pacienta
- poskytovatele lůžkové zdravotní péče – ti poskytují zdravotní péči, při které je nezbytná hospitalizace pacienta.
c) podle právní formy členíme poskytovatele zdravotních služeb na poskytovatele:
- fyzické osoby – podnikatele
- obchodní společnosti
- příspěvkové organizace
- ostatní poskytovatele zdravotních služeb.
Rozdělení poskytovatelů podle jejich právní formy je z ekonomického hlediska nejvýznamnější. Proto se jím budeme dále podrobněji zabývat, přestože by jistě bylo možno uvést i další kritéria, podle kterých je možno poskytovatele zdravotních služeb, a tedy i zdravotnická zařízení členit.