Fyziologie

8.2.1 Vznik energie

8.2.1 Vznik energie
 
  
Metabolismus a zisk energie jsou výrazně spojeny s kyslíkem. Spalování látek za přítomnosti kyslíku je energeticky nejvýhodnější, a proto je lidský metabolismus aerobní. Znamená to, že je třeba kyslík dopravit do krve a krví ke každé buňce, kde je pak využit v mitochondriích.
 
Hlavní energeticky bohatou sloučeninou, která vzniká v metabolismu při štěpení látek a jejich dalším spalování, je adenozintrifosfát (ATP). Tato sloučenina slouží jako jakýsi „všeobecný energetický ekvivalent“, uchovává energii a může ji poskytnout pro další děje. Energie se uvolňuje při postupném odštěpování fosfátů (ATP má tři), tj. na adenosindifosfát (ADP) či adenosinmonofosfát (AMP). Naopak při dostatku energie probíhá cyklus obráceně. Proces tvorby ATP probíhá v buňce při různých dějích v mitochondriích, které jsou jakousi „elektrárnou“ buňky.
 
Hlavním dějem je dýchací řetězec, sled enzymových reakcí v membráně mitochondrií, kdy za využití kyslíku vzniká právě ATP (podrobněji o tomto ději pojednávají učebnice biochemie). Do dýchacího řetězce přinášejí sloučeniny vzniklé při jiných metabolických reakcích vodík, takže za přítomnosti kyslíku vzniká voda a energie. Dále vzniká oxid uhličitý (CO2), který je tak konečným produktem spalování uhlíku (všechny živiny obsahují uhlík, jde o určitou analogii „hoření“) a který musí být odveden krví do plic a vydýchán.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše