Multikulturní ošetřovatelství
5.1.3 Výhody a nevýhody smluvního zdravotního pojištění
5.1.3 Výhody a nevýhody smluvního zdravotního pojištění
Za výhodu může být považováno, že některé produkty nabízené komerčními pojišťovnami jsou levnější než pojistné, které by cizinci hradili v systému veřejného zdravotního pojištění. Produkty pojištění tzv. nutné a neodkladné péče se někdy nabízejí za cca 5 000 Kč na rok, zatímco pojistné v systému veřejného zdravotního pojištění dosahuje u osob výdělečně činných cca 20 000 Kč ročně, tedy cca 1 697Kč/měsíc v roce 2012 (www.vzp.cz). Velkou výhodou některých komerčních pojišťoven je navíc provozování telefonické asistenční služby v cizích jazycích.
Jako nevýhodu je třeba posoudit zejména rozsah hrazené péče, který v současnosti nabízené produkty komerčních pojišťoven pokrývají a který je užší, než rozsah zdravotní péče, kryté veřejným zdravotním pojištěním. Omezený rozsah je dán existencí řady výluk a výjimek v pojistných podmínkách pojistných produktů nabízených komerčními pojišťovnami. Jedná se například o následující výluky:
- věcná omezení z pojištění vztahující se k určitým druhům onemocnění a druhům lékařské péče (pohlavní nemoci, vrozené choroby aj. jsou vyloučeny z pojistné ochrany)
- vyšetření a léčba duševních a psychiatrických onemocnění (jak známo, člověk, trpící závažným psychickým onemocněním, může být nebezpečný sobě a okolí). V takovém případě musí být jedinec hospitalizován i proti své vůli. O oprávněnosti hospitalizace pak rozhoduje soud. Takto se postupuje i v případě psychiatricky vážně nemocných migrantů ze třetích zemí, kteří mají uzavřené komerční zdravotní pojištění vylučující hrazení této péče. Náklady na hospitalizaci musí/má povinnost (realita je již bohužel jiná) uhradit posléze migrant z vlastních finančních prostředků
- omezení z pojištění vztahující se k příčinám či jiným okolnostem vzniku pojistné události (preexistence bývá v pojistných smlouvách popsána slovy, že pojistné plnění se neposkytuje na události, jejichž příčina nebo příznaky nastaly před uzavřením pojistné smlouvy, nebo musely být pojištěnému či pojistníkovi před uzavřením pojistné smlouvy známy). Pojišťovny z této ochrany dbají na přísné a mnohdy rozsáhlé kontrolní vstupní prohlídky
- existence (spolu)zavinění pojištěného
- regionální, časová a jiná omezení pojistné ochrany
- podmíněnost trvání pojistné ochrany trváním oprávnění cizince k pobytu, omezení okruhu poskytovatelů zdravotní péče, možnost skončení pojistné smlouvy ze strany pojistitele (výpověď, odstoupení, odmítnutí pojistného plnění dle zákona o pojistné smlouvě)
- podmínka dodržení dalších povinností vyplývajících ze smlouvy
- omezení vyplývající ze systému řízené péče, kterými jsou pojistné produkty smluvního zdravotního pojištění ovládány: cizinec má povinnost postupovat dle pokynů pojišťovny, nemá volbu lékaře, má povinnost repatriace (odcestovat do své země původu, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje), maximální limit pojistného plnění a úhrada zdravotní péče dle určitého sazebníku (pojišťovny proplácí zdravotní péči pouze sazebníků platného pro veřejné zdravotní pojištění; zdravotnická zařízení však často účtují cizincům tzv. smluvní ceny, které jsou vyšší) (Trbola, Rákoczyová, 2012)
Výše uvedená ustanovení pojistných podmínek, tak zakládají poměrně nízkou úroveň práv pojištěných cizinců. Dalším důsledkem plynoucím z ryze soukromoprávního charakteru smluvního zdravotního pojištění je skutečnost, že pojišťovny nejsou povinny uzavřít pojistnou smlouvu s žádným cizincem, pokud by byl cizinec pro pojišťovnu ekonomicky nevýhodný (například proto, že je nemocný). Kontraktační povinnost pojišťoven, která existuje kupříkladu v oblasti povinného ručení, neexistuje v oblasti smluvního zdravotního pojištění cizinců. Pojišťovny také rády nabízejí cizincům nevýhodné platební podmínky uzavírání smluv, kdy se pojistné hradí dopředu - na celou dobu platnosti pojistné smlouvy, což má za následek, že nevyužité pojistné se nevrací. Pokud se cizinec v mezidobí stane účastníkem veřejného zdravotního pojištění a je povinen hradit si pojistné na veřejné zdravotní pojištění, komerční pojišťovna mu jím již předplacené pojistné nevrátí a cizinec tak platí pojištění dvakrát. Pokud jde o výši pojistného, stanoví se většinou dle pohlaví a věku cizince, který pojistnou smlouvu uzavírá (nezletilé děti a starší osoby hradí často podstatně více, než by za ně bylo odváděno do systému veřejného zdravotního pojištění (Trbola, Rákoczyová, 2012).
Obr. č. 39 Společenská akce bránící zneužívání cizincům pojišťovnami
Zdroj: http://www.nerasismu.cz