Osetrovatelske_postupy

12.4 Kanylace periferního žilního řečiště

12.4 Kanylace periferního žilního řečiště
 
 
První zmínky o aplikaci nitrožilní injekce člověku pochází ze 17. století. První periferní žilní kanyla v té podobě, jak ji známe dnes, byla na evropsky trh uvedena roku 1968. Od té doby se její používání rozšířilo přes oblast intenzivní péče i na standardní lůžková oddělení. Ošetřovatelský slovník definuje katétr jako:,,Cévku, která se zasunuje do otvorů a kterou může být odstraněna či doplněna tekutina.“ ,,Dutá trubička, která se zavádí do tenkých tělních dutin, např. do žíly, obsahuje ostrou pevnou jehlu, která umožňuje zavedení, která je odstraněna poté, co je katétr na správném místě se nazývá kanyla.“
 
Kanylace periferního řečiště je výkon, který zajišťuje přístup do žíly na delší dobu. Vzhledem k flexibilitě materiálu katétru je pacientce umožněn téměř neomezený pohyb. Periferní žilní katétr slouží k aplikaci infuzí, transfuzí i k bolusovému (jednorázovému) podání léčiv. Doba, po kterou může být katétr bezpečně ponechán v žíle, se řídí směrnicemi daného zdravotnického zařízení. Pokud místo vpichu nejeví známky zánětlivé komplikace, bývá to zpravidla 72 hodin. Možno i déle dle použitého materiálu katétru. Maximálně však 5 dní. Řídíme se standardy daného zdravotnického zařízení. Pokud je kanyla v žíle ponechána déle, než říká standard, je nutno pravidelně hodnotit místo vpichu a lékař i sestra provedou záznam do dokumentace. Kratší dobu ponecháváme v žíle katétr, který byl invertován záchrannou službou v terénu. Takový to katétr odstraňujeme zpravidla do 24 hod. vzhledem k vyššímu riziku infekčních komplikací.
 
Důvody zavedení periferního žilního katétru
a) Léčebný:
- aplikace intravenózních léků
- podávání infuzních roztoků (rehydratace, parenterální výživa)
- podávání transfuzních přípravků
b) Diagnostický:
- podání kontrastní látky
- odběry krve pro laboratorní vyšetření
c) Urgentní:
- neodkladná a resuscitační péče
 
Pomůcky k zavedení periferního žilního katétru
 
Zdroj: Autor
 
Způsoby periferní žilní kanylace
- Otevřený – běžně používaný
- Uzavřený – používá se u vysoce rizikových infekčních pacientů. Kanyla je opatřena spojovací hadičkou a filtrem. Systém zabraňuje úniku krve při odstranění zaváděcí jehly. Použití je indikováno u infekčních pacientů či u nemocných u kterých nejsou známy anamnestické údaje.
 
Kritéria k umístění periferní žilní kanyly
- Věk a stav pacienta
- Plánovaný léčebný výkon
- Velikost periferie katetru
- Stav žilního řečiště
- Druh podávaného přípravku
- Délka terapie
 
Místo vpichu periferní kanyly
Volíme dobře hmatné a rovné žíly na horní končetině. Přednost dáváme žílám na hřbetu ruky a předloktí.
Žíly na pacientově nedominantní končetině, žíly většího průsvitu s rovným průběhem a žíly na pohmat měkké.
Vyhýbáme se místům, kde v bezprostřední blízkosti probíhají tepny a nervy, kde je zraněná kůže, končetiny ochrnuté nebo zlomené a tenkým povrchním viditelným žilám.
Pouze v nejnutnějším případě používáme žíly na dolní končetině. Hrozí zde riziko trombóz u dospělých pacientů. V krajním případě volíme loketní jamku nebo nárt nohy – zvýšené riziko zánětu žil.
 
Vhodné žíly ke kanylaci periferní žily na horní končetině
 
 
Pomůcky k zavedení periferního žilního katétru
- Emitní miska
- Dezinfekce
- Rukavice
- Sterilní krytí
- Náplast
- Tampóny
- Infuzní set
- Mandrén
- Kanyla
- Škrtidlo
- Spojovací hadička
- Stříkačka
 
Druhy periferních kanyl
Každý katétr je označen barvou a číslem (Gauge), která udává tloušťku katetru. Čím větší Gauge, tím je katétr tenčí.
- Modrá – 22G, pro pacienta s dlouhodobou medikací, onkologičtí pacienti s tenkými žilami, pediatričtí pacienti nebo geriatričtí
- Růžová – 20G, pro pacienty s dlouhodobou medikací či příjmem 2-3 l tekutin za den, podstupující test vyžadující rychlé podání kontrastní látky
- Zelená – 18G, pro chirurgické a jiné pacienty léčené velkými objemy krevních složek a tekutin, 1000 ml za 20 minut
 
Periferní žilní kanyly a mandrény
 
Zdroj: Autor
 
Popis periferních žilních katétrů
 
 
Postup zavedení periferního žilního katetru
- Dodržovat zásady asepse a antisepse (mechanická a chemická desinfekce rukou, rukavice)
- Příprava pomůcek ke kanylaci periferní žíly
- Edukace pacienta o zavedení PŽK
- Výběr vhodného místa k punktování (zaškrcení žíly esmarchem, pacient zacvičí a drží ruku v pěst)
- Desinfekce zvoleného místa
- Tříbodový úchop kanyly
- Zavedení kanyly do žíly, při úspěšné kanylaci se v kontrolní komůrce objeví krev, uvolníme škrtidlo. Po objevení krve zasouváme lehce plastovou kanylu dále do žíly a kovovou jehlu vytahujeme ven
- Připojení spojovací hadičky spolu s infuzní soupravou, popř. uzavření mandrénem
- Pečlivá fixace kanyly sterilním krytím
- Řádně označení sterilního krytí - datum a čas vpichu, podpis sestry
 
Zavedená periferní žilní kanyla
 
Zdroj: Autor
 
Kanyla s atraumatizující jehlou
 
Zdroj: Autor
 
Odstranění kanyly
Pomůcky k odstranění kanyly
- Tampónky
- Dezinfekční prostředek
- Ochranné rukavice
- Náplast
- Emitní misku
 
Postup odstranění PŽK
- Opatrně odstraníme sterilní krytí
- Na místu vpichu přiložíme sterilní tampón s dezinfekcí
- Kanylu šetrně odstraníme, extrahujeme
- Vytvoříme kompresy na místo vpichu alespoň 2 min.
- Zkontrolujeme celistvost kanyly
- Přelepíme místo vpichu náplastí
 
Komplikace
- Flebitida – zánět
a) místní – bolest, zarudnutí, hnisání
b) celkové – teplota, zimnice, septické projevy
- Hematom – následek neúspěšného zavedení, následek po vyjmutí (nedostatečná komprese, při prasknutí žíly nebo nesprávná manipulace)
- Extravazální podání – únik látek do třetího prostoru, zánět až nekróza (bolest, bílé zabarvení končetiny, pulzující krev v kanyle
- Intraarteriální punkce – při aplikaci léku do artérie můžeme způsobit těžkou embolizaci arterie a následně může dojít k amputaci končetiny
- Vzduchová embolie – vmetek, vzduch 20 ml ohrožení, 100 ml smrt (bolest na hrudi, klidová dušnost)
- Alergická reakce – může ji vyvolat samotný materiál kanyly, náplast (zarudnutí, bolestivost)
- Neprůchodnost kanyly následkem ucpání – pokusit se nasát sraženinu, pokud se to nepovede přepíchnout kanylu
- Zalomení kanyly
- Vytažení flexily ze strany pacientky
 
Klasifikace dle Maddona (hodnocení lokálních známek flebitidy)
stupeň 0 Není bolest ani reakce v okolí
stupeň 1 Pouze bolest, není reakce v okolí
stupeň 2 Bolest a zarudnutí
stupeň 3 Bolest, zarudnutí, otok nebo bolestivý pruh v průběhu žíly
stupeň 4 Hnis, otok, zarudnutí a bolestivý pruh v průběhu celé žíly
stupeň PARA Paravenózní komplikace, bolest, bledá až průsvitná kůže nebo jiná změna barvy kůže, prosáknutá tkáň, otok
 
Literatura:
MÁDLOVÁ, I., CHABROVÁ, S., PÁTÁ, M., MÜLLEROVÁ, N. Standard. Intravenózní aplikace roztoků a léků. Zavádění periferní žilní kanyly. Příloha časopisu Sestra. 2004. č. 11. s. 8. 
ROZSYPALOVÁ, M. Ošetřovatelství II. Praha: Informatorium, 2010. 252 s. ISBN 978-807-3330-767.
KOLEKTIV AUTORŮ. Výkladový ošetřovatelský slovník. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 568 s. ISBN 978-80-247-2240-5.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše