Paliativni_pece

5.2 Cena péče

5.2 Cena péče
 
 
 
Paliativní ošetřovatelství je zasazeno do kontextu značného lidského utrpení – utrpení, jehož jsou ošetřovatelé zároveň svědky i účastníky. Jakožto pracovníci v paliativní péči jednáme každý den s lidmi, před nimiž stojí jeden z nejtěžších životních úkolů a kteří často cítí úzkost, mají bolesti a potýkají se s otázkami smyslu života. Vůči tomuto utrpení nejsme imunní a většinu přivedla k práci v tomto oboru touha pozitivním způsobem ovlivnit život umírajících a jejich rodin.
 
Domněnka, že ošetřovatelství v paliativní péči spočívá spíše v přirozené schopnosti, než v naučených dovednostech, vede k jasnému paradoxu v tom, jak paliativní ošetřovatelé chápou svou práci – na jedné straně představuje něco, co by mohl dělat každý, kdo má v sobě špetku lidskosti, na druhé straně je to těžká práce vyžadující velké zkušenosti. Tento paradox znamená, že neustále balancujeme mezi zdůrazňováním přirozenosti toho, co děláme, a nutnosti obhájit potřebu kvalifikovaných ošetřovatelů v poskytování paliativní péče. Má-li se paliativní ošetřovatelství v tomto kontextu udržet a dále rozvíjet, je třeba dbát na potřebné dovednosti a zabezpečení.