První pomoc

13.1.4 Poranění nitrohrudních orgánů

13.1.4 Poranění nitrohrudních orgánů
 
 
K poranění nitrohrudních orgánů dochází při stlačení hrudníku, pádem z výšky, nárazem na pevnou překážku při odhození jedoucím vozidlem apod. Je součástí „blast“ syndromu – syndromu z působení vzdušné tlakové vlny.
 
Poranění plíce
Při kontuzi plic s porušením bronchu vniká vzduch do pohrudniční dutiny, ve které je normálně negativní tlak a plíce kolabuje. Každým vdechem přibývající vzduch přetlačuje mediastinum na zdravou stranu a vzniká tenzní pneumotorax. Pokud je poraněná nástěnná pleura zlomenými žebry, proniká vzduch do měkkých tkání hrudní stěny a vzniká podkožní emfyzém, který se může šířit nahoru až k obličeji nebo dolů na břišní stěnu.
Poraněná plíce může krvácet do pohrudniční dutiny, což se označuje jako hemotorax.
 
Dělení pneumotoraxu:
1. Zavřený pneumotorax – konstantní objem plynu v nitrohrudním prostoru, plicní tkáň kolabuje.
2. Otevřený pneumotorax – je vytvořená komunikace mezi vnějším prostředím a pleurální dutinou. Vzduch volně proudí defektem oběma směry.
3. Ventilový pneumotorax – při nádechu vzduch volně vniká do nitrohrudního prostoru a zde zůstává bez možnosti úniku.
 
Příznaky zavřeného pneumotoraxu:
- bolest na hrudníku;
- zrychlené dýchání;
- zrychlený tep;
- dušnost;
- cyanóza;
- kvalitativní poruchy vědomí;
- úzkost, únava.
 
První pomoc
- uložíme postiženého do polohy vpolosedě;
- zkontrolujeme fyziologické funkce (D, P);
- při nedostatečném dýchání zajistíme dýchání z plic do plic;
- pokud musíme zahájit kardiopulmonální resuscitaci, postup se neliší od standardního postupu;
- při potřebě resuscitace, není důležité dodržovat zásady imobilizace páteře;
- postiženého v bezvědomí se spontánním dýcháním a srdeční činností ukládáme do Rautekovy zotavovací polohy poraněnou částí hrudníku směrem k podložce;
- provedeme celkové vyšetření postiženého;
- vykonáváme protišoková opatření;
- voláme ZZS.
 
Lékařská první pomoc
- anamnéza;
- monitorování fyziologických funkcí (D, P, TK, GCS, SpO2);
- zajištění přístupu do žíly a aplikace infuzních roztoků;
- hrozí-li dušení z postupujícího emfyzému na krku, zavede lékař do podkoží větší množství jehel k odvedení vzduchu z podkoží;
- při zhoršení stavu postiženého zajistí lékař dýchací cesty intubací (zavede endotracheální kanylu) a napojí postiženého na umělou plicní ventilaci;
- transport do zdravotnického zařízení – urgentní příjem.
 
Poranění srdce
Nejčastěji se vyskytuje při dopravních nehodách, ale i při sportu, všeobecně při jakémkoliv tupém nárazu, úderu do oblasti srdce. Při poranění otřesem nedochází k patrnému porušení tkání, vznikají arytmie, nejpravděpodobněji komorové fibrilace. Při zhmoždění srdce vznikají drobné výrony v epikardu, v srdečním svalu a někdy ve vodivém systému. Při tamponádě srdce se krev vylévá do osrdečníkového vaku a tím se znemožní srdeční pohyby z tlaku nahromaděné krve.
 
Lékařská první pomoc při tamponádě srdeční
- punkce perikardu s odsátím krve;
- ve specializovaných kardiocentrech se otevře perikard a rána v srdci se sešije.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše