Vyziva_a_dietetika
11.3.5 SWOT analýza ekologického zemědělství v ČR
11.3.5 SWOT analýza ekologického zemědělství v ČR
SWOT analýza ekologického zemědělství v ČR
1. Silné stránky
Silné stránky ekologického zemědělství reprezentují „vnitřní“ faktory tohoto sektoru, na nichž je možné stavět při podpoře rozvoje ekologického zemědělství. Mnozí zástupci organizací, které se problematikou ekologického zemědělství systematicky zabývají, jsou angažovaní a jsou natolik zodpovědní, že na nich lze stavět realizaci vytvořených strategií. Technické zázemí je vyhovující. Ekologické zemědělství má fungující systém kontroly (KEZ, o. p. s.), který je akreditovaný na národní i mezinárodní úrovni, zahrnuje také mechanismy zpětné vazby (řešení sporných případů aj.). V České republice je stabilní skupina zpracovatelů suchých produktů. Existují pravidla pro dodržování principů pohody zvířat. Jsou zavedeny podpory ekologického zemědělství jako platby na plochu. Je ustanoven zákon o ekologickém zemědělství (zákon č. 242/2000 Sb.), který je nezbytné průběžně aktualizovat.
2. Slabé stránky
Slabé stránky reprezentují „vnitřní“ faktory sektoru ekologického zemědělství, z nichž je nezbytné vytvořit silné stránky. Ke slabým stránkám patří nedostatečný stupeň koordinace a společného postupu při prosazování většiny klíčových faktorů v rozvoji ekologického zemědělství v okruhu hlavních aktérů (nízká komunikace, nízký stupeň organizovanosti, nevládní aktéři nejsou v mnoha případech dostatečným partnerem pro ministerstvo zemědělství). V postojích producentů, zpracovatelů, členů odbytových organizací, prodejců a ostatních aktérů je značný prostor pro zlepšování postojů a názorů, odpovídajících principům ekologického zemědělství (spolehlivost, přesvědčení, příklad ostatním apod.), které usnadní tvorbu odbytových vazeb, družstev. Propagace a reklama není veřejnosti dostatečně známa, dále nejsou dostatečně známé výhody ekologického zemědělství. Není dostatečně chápáno pojetí kvality v ekologickém zemědělství atd. Výzkum, vzdělávání a poradenství jsou v ČR v současné době ve svých počátcích, a proto je nedostatečná znalost situace a především příčin některých jevů (nedostatečná znalost rozsahu/ trhu jednotlivých druhu zboží, nedostatek odborných lektorů, nedostatečný systém vzdělávání zemědělců a kontrolorů, nedostatečné metodiky pro pěstování rostlin a chov zvířat aj.). Výše uvedené faktory jsou také příčinou nedostatečného působení na mládež, jako budoucího spotřebitele. Zpracování a odbyt čeká značný rozvoj. Produkce je roztříštěná a tento fakt není vyvážen odbytovými organizacemi (nízký stupeň organizace trhu), nové zpracovatelské organizace nejsou stabilní, nejsou dostupné výsledky průzkumu trhu a není dostatečně propracován a zvládnut marketing. Vztah k životnímu prostředí není dostatečně vyzdvižen v komunikaci se spotřebiteli a není dostatečně posilován při školení zemědělců. Ekologické zemědělství má značné možnosti zvýšit svůj kladný vliv na životní prostředí a živou přírodu. Důvěra spotřebitele v ekologické produkty a celý systém ekologického zemědělství není cíleně budována, a proto může být lehce otřesena v případě ojedinělých selhání systému. Ekonomická životaschopnost a schopnost zemědělců podnikat jsou pro ekologické zemědělství klíčové. Řada farem nedostatečně zvládá přípravu podnikatelských záměrů, farmáři nejsou schopni zajistit financování projektů a účinně se tak ucházet o podpory ze strukturálních fondů i ze státního rozpočtu. Spolupráci s mnohými důležitými organizacemi a státní správou na celostátní i regionální úrovni je nezbytné zlepšit (krajské úřady a místní správa, výzkumné ústavy, univerzity).
3. Příležitosti
Příležitosti reprezentují „vnější“ faktory sektoru ekologického zemědělství, jichž je potřebné využít pro podporu rozvoje ekologického zemědělství:
- aplikace zahraničních zkušeností,
- obhajoba Akčního plánu před Evropskou komisí,
- důvěra spotřebitele a rostoucí vnímání hodnot ekologických produktů spotřebiteli v ČR a EU zemích (vývoj spotřebního koše).
- spolupráce s médii,
- regionální speciality (místní/regionální tradiční znalosti nebo inovace, tvorba nových produktů, krajové odrůdy rostlin a místní plemena hospodářských zvířat),
- stabilita politiky (ČR i EU),
- podpora veřejnosti,
- nové možnosti v získání finančních podpor ekologického zemědělství,
- využití konvenčních struktur, zejména již vybudovaného trhu a obchodní sítě,
- zavedení BIO komodit,
- vybudování BIO obchodů.
- vstup do EU – využití nových podpůrných programů, otevření trhu.
4. Hrozby (rizika)
Hrozby reprezentují „vnější“ faktory, které ohrožují rozvoj sektoru ekologického zemědělství a jimž je potřebné čelit:
- nedořešené vlastnické vztahy k půdě,
- nízká koupěschopnost obyvatelstva,
- změny politiky,
- nízká stabilita ekonomického prostředí,
- nestabilita trhu,
- klamavé označení produktů ekologického zemědělství,
- případné zavádění GMO (geneticky modifikovaný organizmus) v Evropě i ve světě,
- přetrvávající úzké zaměření na ekologické zemědělství,
- negativní přírodní a klimatické jevy,
- nízké ekologické vědomí populace.