Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

3.2.2 Nádory štítnice

3.2.2 Nádory štítnice
 
 
Etiologie nádorů štítnice.
Tyto nádory jsou dávány do souvislosti s expozicí ionizujícím záření. Především s izotopy, které se dostaly do ovzduší a do vod při pokusech s nukleárními zbraněmi, částečně i při katastrofách v zařízeních, které slouží mírovým účelům.
Nejčastěji jde o karcinomy a to dvě formy diferencovaného karcinomu.
Papilární karcinom roste pomalu, má tendenci k lokálním recidivám, metastazuje převážně do krčních lymfatických uzlin.
Folikulární karcinom metastazuje krevní cestou nejčastěji do plic, méně často do kostí.
Oba typy nádorů obvykle nejsou funkčně aktivní – neprodukují hormony štítné žlázy.
Vzácný je medulární karcinom štítnice, který je hormonálně aktivní- produkuje hormon kalcitonin.
Nejzhoubnější formou je rychle rostoucí anaplastický karcinom. Dominantní příznaky tohoto nádoru souvisí s útlakem okolních struktur.
 
Diagnostika nádorů štítnice
Klinicky nacházíme při vyšetření tuhý uzel ve štítné žláze u pokročilých nádorů hmatné postižení uzlin na krku. Diagnóza je sonografická, s punkční biopsií podezřelých struktur. Postižení uzlin ověří kromě sonografie CT vyšetření.
 
Léčba nádorů štítnice
Základem léčby je odstranění štítné žlázy - Totální thyreoidektomie případně odstranění uzlin na krku.
U nádorů které akumulují jod je namístě terapie radiojódem (izotop jódu 131I);
Tu lze použít jako definitivní léčbu, tam kde je chirurgický postup spojen s vysokým rizikem. Obvykle se léčba radiojodem indikuje jako adjuvantní po operaci k likvidaci vzdálených metastáz.
V úvahu ještě připadá zevní radioterapie; Případně substitučně-supresní terapie levothyroxinem, která nahradí chybějící hormony a současně inhibuje syntézu TSH v hypofýze).
Vyhlídky na trvalý léčebný úspěch jsou kromě anaplastického karcinomu relativně dobré.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše