Osetrovatelska_pece_o_dite

23.8 Poruchy přijímání jídla (mentální anorexie, mentální bulimie)

23.8 Poruchy přijímání jídla (mentální anorexie, mentální bulimie)
 
 
Mentální anorexie – závažná diagnóza, která postihuje převážně dívky. Dívky/chlapci jsou přesvědčeni, že jsou nadměrně silné postavy, odmítají jídlo, chtějí zhubnout. Snížení hmotnosti si pacient způsobuje sám tím, že se vyhýbá jídlům, po kterých se tloustne, využívají vyprovokované zvracení, vyprovokovanou defekaci, anorektika, diuretika a nadměrně cvičí. Přetrvává strach z tloušťky a zkreslená představa o vlastním těle. Dochází k rozsáhlé endokrinní poruše, která se projevuje u žen jako amenorhea, u mužů jako ztráta sexuálního zájmu a potence. Může docházet k další hormonální disbalanci (odchylky vylučování růstového hormonu, inzulínu, kortizonu…). Prakticky nikdy nejde na začátku onemocnění o klasické nechutenství, ale spíše o přemáhání hladu a redukci příjmu potravy ve snaze snížit tělesnou hmotnost. V rozporu s velkou vyhublostí bývají dívky aktivní, výkonné v oblasti školní i zájmové. S postupujícím onemocněním se dívky stávají úzkostné, dráždivé a depresivní.
 
Mentální bulimie – základem onemocnění je neustálé se zabývání jídlem, neodolatelná touha po jídle a epizody přejídání s konzumací velkých dávek jídla během krátké doby. Následuje snaha vyloučit účinek jídla vyprovokovaným zvracením, zneužíváním laxativ, střídavými obdobími hladovění, užíváním léků. Psychopatologie spočívá v chorobném strachu z tloušťky. Potravní patologie trvá skrytě někdy několik let a bývá provázena pocity studu, viny, deprese. Bulimické epizody s následovaným zvracením probíhají denně.
Léčba a ošetřovatelská péče: režimová opatření s realimentací, psychoterapie, farmakoterapie. Podstatný je soubor závazných pravidel, která tvoří „mapu“ hospitalizace. Tvoří osu dalších terapeutických postupů. Zmenšuje prostor pro manipulaci, nejistotě a působí motivačně. Na oddělení psychiatrie jsou specifické nároky na sestry např. schopnost preventivního ošetřovatelského myšlení, sociální zdatnost, komunikativní dovednosti.
V režimu je stanoven váhový plán, dieta č. 11, jídlo 6x denně, časové limity na jídlo, přímý dohled při jídle, klidový režim po jídle, monitorování příjmu tekutin také při jídle, pravidelné kontroly hmotnosti (3x týdně ve spodním prádle), toalety se uzavírají na 30 minut po jídle, prevence aktivit (cvičení), sebepoškozování.
Váhový plán je stanoven na základě antropometrickému vyšetření a poskytuje rámcově přehled o délce hospitalizace, je stanovena cílová hmotnost, optimální váhový přírůstek je 0,75–1,2 kg/týden. Při dosažení určité etapy jsou nastaveny motivační režimy (např. 39 kg – zahrada v klidu, 43 kg vycházka s rodiči mimo areál nemocnice, 47 kg víkend doma….).
Důležitá je edukace pacientky rodičů. Má informativní část (seznámení s režimem oddělení, informace o používaných terapeutických přístupech, o průměrné délce pobytu včetně zdůvodnění). Další část je věnována podpoře a motivaci (ujištění rodičů o správnosti rozhodnutí, rodiče se obávají, že se zhorší vztahy s dítětem, děti rodičům vyhrožují, že už s nimi nepromluví, že se zabije…), důležité je navázání vztahu s pacientkou (pacientka se obává, že přišla do „výkrmny“, že jediným cílem personálu je, aby „ztloustla“ apod.)
Je nutná důsledná kontrola osobních věcí (pacientky ukrývají laxativa apod.), dohled při hygieně (koupelna a toalety jsou místem pro cvičení a zvracení), kontrola v nočních hodinách po 20 minutách (pacientky jsou schopny si nařídit budík na 2 hodiny ráno a cvičit.). Podstatná je edukace návštěv.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše