Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie
-
Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie
-
Nyní studovatObecná část
-
•1 Předmluva
-
•2 Dělení nádorů, onkologická statistika
-
•3 Současný pohled na vznik nádorových onemocnění
-
•4 Možnosti prevence vzniku nádorových onemocnění
-
•5 Diagnostické metody v onkologii
-
•6 Možnosti léčby zhoubných nádorů
-
•6.1 Některé základní pojmy
-
•6.2 Léčba hematoonkologických onemocnění
-
•6.3 Léčba solidních nádorů
-
•6.4 Typy onkologické léčby
-
•6.4.1 Chirurgická léčba
-
•6.4.2 Radioterapie (léčba ionizujícím zářením)
-
•6.4.3 Farmakoterapie
-
•6.4.4 Podpůrná léčba
-
•6.4.5 Fotodynamická léčba, zkratka PDT
-
•6.4.6 Techniky patřící souhrnně pod endoskopické postupy
-
•6.4.7 Metody invazivní radiologie
-
•6.4.8 Současná situace v organizaci léčby onkologicky nemocných v naší republice
-
-
-
•7 Chirurgická léčba
-
•8 Radioterapie
-
•9 Cytostatická léčba
-
•9.1 Současné trendy v chemoterapii
-
•9.2 Vedlejší účinky cytostatik
-
•9.3 Mutagenní vliv cytostatik
-
•9.4 Standardní postupy pro přípravu cytostatik
-
•9.5 Způsoby aplikace cytostatik
-
•9.6 Komplikace venózních přístupů
-
•9.7 Komplikace spojené s podáním preparátů centrálním katétrem
-
•9.8 Pozdní komplikace
-
•9.9 Infekce spojené se zavedením katétru
-
•9.10 Úkoly sestry při podávání chemoterapie parenterální cestou
-
•9.11 Dělení cytostatik
-
•9.11.1 Alklylační cytostatika
-
•9.11.2 Antimetabolity
-
•9.11.3 Protinádorová antibiotika
-
•9.11.4 Taxany
-
•9.11.5 Cytostatika na bázi platiny
-
•9.11.6 Preparáty na basi malých molekul
-
•9.11.7 Monoklonární protilátky
-
•9.11.8 Imunoterapie
-
•9.11.9 Adoptovaná beněčná imunita
-
•9.11.10 Hormonální terapie
-
•9.11.11 Léky používané v léčbě nežádoucích účinků
-
•9.11.12 Podávání cytostatik
-
-
-
•10 Nádorová bolest
-
•11 Problematika výživy u nemocného s nádorovým onemocněním
-
•12 Podpůrná léčba a paliativní péče
-
•12.1 Psychické aspekty nádorového onemocnění
-
•12.2 Podpůrná léčba
-
•12.2.1 Paliativní léčba
-
•12.2.2 Paliativní péče
-
•12.2.3 Základní principy paliativní medicíny
-
•12.2.4 Obecné zásady léčby příznaků pokročilého nádorového onemocnění
-
•12.2.5 Nejčastější tělesné symptomy zmírnitelné paliativní léčbou
-
•12.2.6 Psychosociální aspekty paliativní péče
-
•12.2.7 Organizační formy paliativní péče
-
-
-
-
Nyní studovatSpeciální část
-
•1 Zhoubné nádory ledvin, močových cest, ženských a mužských pohlavních orgánů
-
•2 Hematoonkologická onemocnění
-
•3 Nádory mozku, hlavy a krku
-
•4 Nádory plic
-
•5 Nádory jícnu, žaludku, tenkého střeva, slinivky břišní a jater
-
•6 Nádory tlustého střeva, konečníku a anu
-
•7 Nádory prsu
-
•8 Nádory kůže
-
-
Nyní studovatSouhrnné testovací otázky
-
8.3 Způsoby aplikace radioterapie
8.3 Způsoby aplikace radioterapie
Radioterapii můžeme dělit podle způsobu jakým je aplikována tedy na teleterapii, kdy zdroj záření je mimo tělo pacienta, brachyterapii, kdy zdroj záření je zaváděn ve formě jehel či zrnek do tělních dutin nebo aplikován přímo do nádoru a aplikaci radioizotopů. Ta spočívá obvykle v parenterální aplikaci radioizotopu, který je cíleně akumulován v postižené tkáni.
Teleterapie, někdy se používá také termín teleradioterapie.
V léčbě se využívají paprsky gama, brzdné záření, elektrony a protony.
Zdroj záření je umístěn mimo tělo pacienta. Historicky se používaly výkonné rentgenové přístroje. Tento zdroj byl prakticky opuštěn. V současnosti se stále používají přístroje kde zdrojem gama záření je radioaktivní izotop kobaltu - CO 60 (kobaltová bomba), popřípadě Cesia - Cs 137.
Jejich nevýhodou je klesající intenzita záření (izotop musí být měněn v závislosti na poločasu jeho rozpadu). Vysoce sofistikovanou metodou je takzvaný gama nůž, používaný především v léčbě malignit centrální nervové soustavy. V tomto přístroji je velký počet gama zářičů (Co 60) o poměrně malém výkonu centrován tak, aby maximum dávky zasáhlo cílový objem tkáně. Současně jsou tak minimalizovány vedlejší škody na tkáni mozku.
Nejčastěji je v současnosti používán lineární urychlovač. V přístroji vznikají urychlené elektrony, kterými lze přímo ozařovat nádorového ložisko. Nejčastěji je lineární urychlovač využíván jako zdroj brzdného záření o vysoké energii. Urychleným elektronům se staví do cesty překážka (terč z těžkého kovu). Tak vzniká elektromagnetické záření o vysoké energii. V současnosti jde, vzhledem k tomu, že takto vzniklý paprsek má stálý výkon a jeho geometrické parametry lze snadno modifikovat, o nejčastěji používaný způsob léčby.
Léčba protony - její výhodou je, jak jsme již výše uvedli, doběh částic (protonů) v tkáni. Jde ovšem zatím o ekonomicky nesmírně náročný způsob léčby. Zdrojem protonů je cyklotron, složitá je distribuce částic k ozařovanému objektu. Prokazatelně je protonová léčba oproti terapii lineárním urychlovačem výhodná u nádorů oka, míchy a některých dětských nádorů, zřejmě i u nádorů prostaty.
Brachyterapie
Brachyterapie je ozáření tkání zblízka. Zdroj záření je umístěn přímo v nádoru, což nám umožňuje dosáhnout vysoké dávky. Předpokladem úspěšné léčby je, že nádorové ložisko je dobře dostupné, a nádor má relativně malý objem. K léčbě se používal historicky přirozený radionuklid radium Ra 226, ve formě jehel, které aplikoval do nádoru lékař.
V současnosti se používají nosiče - radiofory (což jsou schrány různé velikosti i tvaru). Do radioforů se umísťují umělé radioizotopy, v současnosti se používá iridium Ir 192.
Léčba probíhá tak, že se nemocnému nejprve zavede aplikátor a po kontrole jeho umístění se automaticky zavádí vlastní izotop. Radiofor je zaváděn přímo do tkáně, v tom případě mluvíme o intersticiální brachyradioterapii, nebo do tělesných dutin.
Tímto způsobem je plně zaručena ochrana personálu.
Brachyterapii lze kombinovat se zevním ozářením. Používá se například v léčbě nádorů čípku hrdla děložního, jícnu, prostaty.
Systémová aplikace radioizotopů
Princip léčby spočívá v tom, že zářič (radionuklid) ve formě rozpustné soli, či organické sloučeniny se chová v organismu stejně jako neradioaktivní prvek. Takže je hromaděn v určitých tkáních. Prakticky se používá izotop jodu I 131 k léčbě nádorů štítné žlázy a řada izotopů, které se selektivně hromadí v kostní tkáni. Například stroncium Sr 89, samarium Sm 153, ytrium Y 90. Tyto izotopy se používají k paliativní, nekurativní léčbě kostních metastáz.
-
Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie
-
Nyní studovatObecná část
-
•1 Předmluva
-
•2 Dělení nádorů, onkologická statistika
-
•3 Současný pohled na vznik nádorových onemocnění
-
•4 Možnosti prevence vzniku nádorových onemocnění
-
•5 Diagnostické metody v onkologii
-
•6 Možnosti léčby zhoubných nádorů
-
•6.1 Některé základní pojmy
-
•6.2 Léčba hematoonkologických onemocnění
-
•6.3 Léčba solidních nádorů
-
•6.4 Typy onkologické léčby
-
•6.4.1 Chirurgická léčba
-
•6.4.2 Radioterapie (léčba ionizujícím zářením)
-
•6.4.3 Farmakoterapie
-
•6.4.4 Podpůrná léčba
-
•6.4.5 Fotodynamická léčba, zkratka PDT
-
•6.4.6 Techniky patřící souhrnně pod endoskopické postupy
-
•6.4.7 Metody invazivní radiologie
-
•6.4.8 Současná situace v organizaci léčby onkologicky nemocných v naší republice
-
-
-
•7 Chirurgická léčba
-
•8 Radioterapie
-
•9 Cytostatická léčba
-
•9.1 Současné trendy v chemoterapii
-
•9.2 Vedlejší účinky cytostatik
-
•9.3 Mutagenní vliv cytostatik
-
•9.4 Standardní postupy pro přípravu cytostatik
-
•9.5 Způsoby aplikace cytostatik
-
•9.6 Komplikace venózních přístupů
-
•9.7 Komplikace spojené s podáním preparátů centrálním katétrem
-
•9.8 Pozdní komplikace
-
•9.9 Infekce spojené se zavedením katétru
-
•9.10 Úkoly sestry při podávání chemoterapie parenterální cestou
-
•9.11 Dělení cytostatik
-
•9.11.1 Alklylační cytostatika
-
•9.11.2 Antimetabolity
-
•9.11.3 Protinádorová antibiotika
-
•9.11.4 Taxany
-
•9.11.5 Cytostatika na bázi platiny
-
•9.11.6 Preparáty na basi malých molekul
-
•9.11.7 Monoklonární protilátky
-
•9.11.8 Imunoterapie
-
•9.11.9 Adoptovaná beněčná imunita
-
•9.11.10 Hormonální terapie
-
•9.11.11 Léky používané v léčbě nežádoucích účinků
-
•9.11.12 Podávání cytostatik
-
-
-
•10 Nádorová bolest
-
•11 Problematika výživy u nemocného s nádorovým onemocněním
-
•12 Podpůrná léčba a paliativní péče
-
•12.1 Psychické aspekty nádorového onemocnění
-
•12.2 Podpůrná léčba
-
•12.2.1 Paliativní léčba
-
•12.2.2 Paliativní péče
-
•12.2.3 Základní principy paliativní medicíny
-
•12.2.4 Obecné zásady léčby příznaků pokročilého nádorového onemocnění
-
•12.2.5 Nejčastější tělesné symptomy zmírnitelné paliativní léčbou
-
•12.2.6 Psychosociální aspekty paliativní péče
-
•12.2.7 Organizační formy paliativní péče
-
-
-
-
Nyní studovatSpeciální část
-
•1 Zhoubné nádory ledvin, močových cest, ženských a mužských pohlavních orgánů
-
•2 Hematoonkologická onemocnění
-
•3 Nádory mozku, hlavy a krku
-
•4 Nádory plic
-
•5 Nádory jícnu, žaludku, tenkého střeva, slinivky břišní a jater
-
•6 Nádory tlustého střeva, konečníku a anu
-
•7 Nádory prsu
-
•8 Nádory kůže
-
-
Nyní studovatSouhrnné testovací otázky
-