Radiologie_a_nuklearni_medicina

8.1.2 Výpočetní tomografie (CT)

8.1.2 Výpočetní tomografie (CT)
 
 
CT jako první modalita umožnila in vivo zobrazit mozkovou tkáň, rozlišit bílou a šedou hmotu mozkovou, zobrazit in vivo patologické procesy CNS. Výhodou této metody je zobrazení kostních struktur, rychlost vyšetření (oproti MR), nevýhodou je poměrně značná dávka ionizujícího záření (obr. 8.4 a, b). CT preferujeme u traumatických stavů postihující hlavu a mozek, při poranění páteře a míchy dáváme přednost MR. Výhodou CT oproti MR je rychlost a dostupnosti vyšetření (CT trvá desítky vteřin, MR při stejném rozsahu vyšetření desítky minut). Nemusí se ztrácet čas dotazy ohledně vyloučení kontraindikací MR, což je výhodou především u akutních vyšetření (obr. 8.5 a–d).
  
RNM_804.jpg
 
Obr. 8.4 a ,b CT – řez na úrovni zadní jámy, kostní okno (a), zobrazení CNS (b)
  
RNM_805.JPG
 
Obr. 8.5 a, b CT – fyziologický nález mozku
  
RNM_806.JPG
 
Obr. 8.5 c, d CT-fyziologický nález mozku
 
Při suspekci na akutní cévní mozkovou příhodu není jednotný postup na všech pracovištích v České republice, některá upřednostňují CT, jiná MR. Výhodou CT je rychlost vyšetření, kromě alergie na KL nejsou kontraindikace vyšetření, naopak nevýhodou CT je skutečnost, že mozkovou difuzi, která zobrazí iktus již v první hodině od doby vzniku, je možné provést pouze MR. Důležité z hlediska techniky vyšetření je při provádění mozkové perfuze na CT tuto modalitou provést před aplikaci KL při vyšetření cév (MRA). CT nám přinese ve většině případů dostatek informací při diagnostice mozkových nádorů včetně metastáz, mozkového abscesu, vrozených poškození mozku, je však obvykle méně senzitivní a specifi cká než MR.
Většina neurochirurgických i onkologických pracovišť na základě našich zkušeností vyžaduje před léčbou vyšetření MR. Výjimkou je oblast hypofýzy, orbit a obvykle i zadní jámy lební, kde bychom jako metodu první volby použili MR. Rovněž u patologických procesů v oblasti bílé hmoty mozkové (např. roztroušená skleróza mozkomíšní) je MR mnohem více specifická a senzitivní než CT. Zobrazení obličejových dutin je naopak velmi vhodná oblast pro CT. Nepochybnou výhodou MR je zobrazení v libovolné rovině řezu, na CT je možná pouze axiální (transverzální) projekce, zobrazení v jiných rovinách je možné pouze rekonstrukcí, nelze provést přímé řezy.
Při vyšetření páteře a míchy preferujeme MR. Vzhledem k dávce ionizačního záření provádíme při využití modality CT vyšetření jen 3–4 segmentů, což vyžaduje značně přesnou topickou diagnostiku předpokládaného patologického procesu.
Při vyšetření oblasti selární (hypofýzy) je možné provést řezy v záklonu pacienta, čímž získáme „částečně“ přímé koronální řezy, jsou vhodné i při zobrazení obličejových dutin, ale na současných přístrojích již prakticky provádíme jen „klasické“ transverzální řezy a k zobrazení v jiných rovinách používáme softwarových rekonstrukcí. Aplikace kontrastní látky zvyšuje v řadě případů senzitivitu a specificitu vyšetření, enhancují struktury s poruchou hematoencefalické bariéry: např. nádory, zánětlivé léze nebo prokazující zvýšenou vaskularizaci – např. cévní malformace, nádory ap. Obvykle vystačíme s nedynamickou aplikací kontrastní látky (1 ml/kg váhy), důvodem k dynamické aplikaci je perfuzní vyšetření mozkové tkáně nebo CTA (ve VFN v Praze při vyšetření mozkové perfuze aplikujeme 30 ml, průtok 6 ml/s, při vyšetření cév – CTA 80–90 ml, průtok 3 ml/s).
Vyšetřením páteře dochází k dobrému zobrazení kanálu páteřního (stenózy, herniace disku, osteofytů), nezobrazíme míšní struktury (obr. 8.6 a, b). Je důležité sklápět gantry podle roviny meziobratlového prostoru.
 
Obr. 8.6 a,b CT – fyziologický nález páteř
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše