Fyziologie

6.1 Přehled a základní pojmy z fyziologie trávicího ústrojí

6.1 Přehled a základní pojmy z fyziologie trávicího ústrojí
 
  
Trávením se rozumí přípravu látek přijatých potravou ze zevního prostředí k jejich vstřebání do krve a následně dalších tělesných tekutin.
 
Vstřebávání je přestup látek ze zevních prostředí do tělesných tekutin. Hlavním místem vstřebávání je trávicí soustava. Látky se však do těla mohou vstřebávat např. kůží (podávají se tak některé léky), popř. dýchacím ústrojím (zejm. plynné látky, nejen kyslík či oxid uhličitý).
 
Trávicí ústrojí zabezpečuje vlastní trávení a vstřebávání potravy a dalších přijatých látek (třeba léků), některé z jeho orgánů jsou schopny látky rovněž skladovat. Důležité je, že jde o systém, který je se zevním systémem v úzkém kontaktu, proto musí být chráněn, a to nespecificky (sliznice, hlen atp.) i specificky, tj. imunitním systémem.
 
Trávicí systém je v podstatě dlouhá trubice, kterou prochází potrava, která je postupně měněna na tráveninu (chymus), která se částečně vstřebává, zatímco ze zbytku vzniká stolice. K trávení je třeba chemických procesů, převážně enzymů, které látky v potravě štěpí – ty produkují spolu s dalšími látkami a tekutinami trávicí žlázy. K velkým patří játra, slinivka břišní, slinné žlázy, ale malé žlázky jsou rozesety i v průběhu trávicí trubice. Trávenina je pak posouvána trávicí trubicí, která tak musí vykonávat patřičné koordinované pohyby. Pro celý systém je důležitá jeho souhra a tudíž řízení, která je zabezpečováno jednak vegetativními nervy, jednak chemickými látkami typu hormonů (humorální řízení).
 
Trávicí systém je velmi složitá soustava s velmi vypracovanou koordinací jednotlivých dějů, pohybů, vylučování šťáv, kde hraje roli i imunitní systém, bakteriemi, psychika a další. Narušení této koordinace či některé z jejích složek vede k poruchám trávení a jejich důsledkům.
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše