Mikrobiologie a imunologie
10.1 Obecná mykologie
10.1 Obecná mykologie
Morfologie fungi
Kvasinky patří k jednoduchým mikroorganizmům, které mají sférický nebo ovoidní tvar. Všechny kvasinky jsou si velmi podobné, a když si je prohlížíme pod mikroskopem, tak vidíme jednotlivé částečně pučící buňky. Na pevných médiích při kultivaci v laboratorních podmínkách připomínají bakteriální kolonie. Pravé kvasinky netvoří mycelia, ale některé kvasinky mohou vytvářet myceliové struktury, např. Candida albicans.
Plísně jsou mnohobuněčné mikroorganizmy s mnoha specializovanými strukturami, které mají specifické funkce. Plísně můžeme rozdělit následujícím způsobem podle morfologie:
1. Hyfy charakterizujeme jako základní jednotku plísní. Velmi jemná tenká vlákna tvoří spletitý útvar zvaný mycelium. U některých vláken můžeme pozorovat předělení septem umožňujícím pohyb cytoplazmy mezi buňkami.
2. Kondiofory jsou také hyfy, ale na svém konci nesou drobné jednobuněčné kulovité nepohlavní spory nazvané konidie.
3. Sporangiofory charakterizujeme jako hyfy, na jejichž konci jsou vakovité útvary naplněné sporami – sporangia.
4. Konidie jsou spory nepohlavní různé velikosti a různého typu.
Spory označujeme jako pohlavní struktury, které vznikají spojením dvou buněk.
Fungi se rozmnožují pohlavně i nepohlavně. Podle nálezů v klinickém materiálu se předpokládá, že infekce vyvolávají konidie. Sexuální formy fungi v klinickém materiálu nenalézáme. Taxonomie a klasifikace lékařsky významných fungi je založená na biochemických vlastnostech, mikroskopické morfologii a vzhledu kolonií. Kultivace se liší od nároků fungi a musí splňovat růstové i kultivační podmínky. Lékařsky významné fungi rostou většinou za aerobních podmínek. Sabouraudův agar je standardní kultivační půda, Ph 4-6,5 a vysoký obsah sacharidů. Patogenita je daná virulencí patogenních fungi a je velmi nízká. K přenosu z člověka na člověka dochází velmi vzácně. Mikroskopicky po obarvení Gramem jsou kvasinky tmavěmodré až černé.