Rehabilitacni_osetrovatelstvi

21.8 Relaxační techniky

21.8 Relaxační techniky
 
  
Tyto vesměs pasivní činnosti mohou působit někdy i rušivě, neklidný klient se obtížně soustředí a „nečinnost“, které nerozumí, ho stresuje. Určitá hudba může vyvolat emoce, s kterými si neumi poradit. V takové chvíli pomůže pohlazení, podržení ruky, přítomnost někoho blízkého.
 
Relaxace a dechová cvičení
Pro relaxaci využíváme kombinace relaxační hudby, relaxačních a dechových cvičení. Cvičení musí být jednoduchá, zpravidla dělíme na relaxaci horní a dolní poloviny těla. Pro relaxaci je nezbytné klidné vlídnékomfortní prostředí a doba by neměla přesáhnout 20 minut. Pro pacienty v pokročilém stadiu demence může být relaxace náročná. Nerozumí našim pokynům, jen napodobují ostatní a přitom není současně možné mít napříplad zavřené oči. Nerelaxují.
Dechová cvičení musí být rovněž jednoduchá. Dýcháme volně, nadechujeme nosem a vydechujeme ústy. Můžeme se pokusit zařadit nácvik břišního (braničního), horního hrudního a dolního hrudního dýchání, vždy usnadňujeme položením dlaně na danou oblast. Při výdechu můžeme nechat spontánně zaznít hlas nebo vydechovat slabiku „om“. Dbát na pravidelné dýchání je třeba i při kondičním cvičení a zpěvu.
 
Poslech hudby
Poslechem klasické hudby navozujeme u pacientů relaxaci i soustředění. Často hudba uvolňuje emoce (smutek, pláč, radost, euforii). Součástí terapie hudbou by měla být i následná diskuze o tom, co v posluchačích daná skladba vyvolala, s čím si ji spojují a toho následně využívat. Hudební program by neměl být příliš dlouhý, maximálně hodinový a lze jej doplnit i krátkým povídáním o autorovi či nějakým příběhem. Oblíbené jsou i kratší slavnostní koncerty k určitým příležitostem. Jako interprety zveme žáky hudebních škol, děti ze školky či profesionály. Na závěr je vhodné si například společně zazpívat.