Farmakologie

1.3.8 Psychodysleptika

Psychodysleptika neboli psychedelika nebo též psychotomimetika jsou látky, které na přechodnou dobu vyvolávají psychotické stavy. Tyto psychotické stavy jsou velmi podobné těm, které způsobují některé psychózy. Psychodysleptika ovlivňují adrenergní, dopaminergní, serotonergní, případně cholinergních synapse, čímž ovlivňují neurotransmisi v mozku. Způsobují změny vědomí, vize, halucinace, pseudohalucinace, snové obrazy, změny myšlení a nálad (od euforie po depresi), často vyvolávají paranoiu. Podle jejich převládajícího účinku můžeme rozlišit:
- halucinogeny: působí hlavně halucinace;
- delirogeny: způsobují hlavně změny vědomí.
 
Velmi často při jejich užívání vzniká na tyto látky závislost, jejich terapeutické využití je minimální.
K psychodysleptikům řadíme amfetamin a jeho deriváty, což jsou látky stimulující adrenergní receptory, které ve velkých dávkách vyvolávají nejen pocit euforie, ale též psychotické symptomy. Do této skupiny léčiv patří též LSD (diethylamid kyseliny d-lysergové) a jeho deriváty (psilocybin, mezkalin, fencyklidin), což jsou látky ovlivňující serotonergní i adrenergní receptory a mají významné psychotomimetické účinky, způsobují změny v percepci – intenzivnější vnímání barev, zvuků a pachů, změny nálad a narušení vnímání vlastního já. Někdy mohou též zapříčinit halucinace. Dalšími psychodysleptiky jsou arylcyklohexylaminy (fencyklidin, ketamin), kanabinoidy (marihuana, hašiš) a anticholinergika s centrálními účinky způsobující delirantní stavy s určitým stupněm podráždění, ke kterým patří atropin a skopolamin.
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše