Obecna_a_vyvojova_psychologie
2.2.4 Embryonální období
2.2.4 Embryonální období
V této etapě, která trvá cca do konce 12 týdne, dochází k prudkému nárůstu hmotnosti zárodku (embryoblastu) a k jeho dalšímu členění. Zatímco se předešlé období týkalo vývoje celé blastocysty, onoho dutého útvaru, podobnému více kriketovému či koženému míči než člověku, jde v tomto období již především o vývoj vlastního lidského tvorečka vyvíjejícího se ze zárodečného terčíku. Ačkoliv má zpočátku podobu spíše nějakého fylogeneticky velmi vzdáleného předka (ještěra či mloka), na konci tohoto období se jeho podoba stále více přibližuje – přes mezičlánek jakéhosi hlavatce – podobě lidské. Jde o období prudké diferenciace buněk, tkání a struktur, označované jako organogeneze.
Druhá polovina prvního měsíce (3 – 4 týden)
Již ve třetím týdnu dochází k utvoření nervové soustavy, srdce, jater a prvoledvin a vytvářejí se oční a ušní váčky. Současně se velmi rychle utváří placenta. Na konci prvního měsíce měří zárodek asi 0,5–1 cm. Miniaturní srdce tepe rychlostí asi 65 úderů za minutu a v tenkých tepnách a žilách proudí krev. Pupeční šňůra, která tvoří životní propojení s matkou, již funguje a zásobuje zárodek kyslíkem, vodou a živinami a odvádí kysličník uhličitý a zplodiny. Embryo má podobu jakéhosi mloka s ocáskem, nemá tedy ještě lidský vzhled: Má žaberní rýhy a oblouky, zřetelné článkování, základy pro uši, oči a nos, ocásek a ploutvičko-vité končetiny.
Druhý měsíc (5–8 týden)
V pátém až šestém týdnu se vyvíjí oči, uši, zažívací trubice a počínají se vytvářet končetiny. Na konci tohoto období je embryo asi 2 až 3 cm dlouhé. Obličejová část je již zřetelně vytvořena, jsou založeny váčky, z nichž vzniká jazyk a zuby. Ruce jsou již rozlišeny do všech částí, včetně prstů a palců. Nožičky mají kolena, kotníky a prsty. Mozek již začíná koordinovat vývoj a funkci ostatních orgánů. Hlava činí asi 1/2 celkové velikosti embrya. Začínají se vyvíjet pohlavní orgány. Žaludek začíná produkovat šťávy, usnadňující trávení, v játrech vznikají červené krvinky. Ledviny začínají z těla vylučovat kyselinu močovou. Embryo je celé pokryto vrstvou tenké kůže, může již dokonce vytvořit otisk prstů. Kůže je již citlivá na dotek; dotkneme-li se osmitýdenního embrya (například po potratu), reaguje reflexivně natažením trupu a hlavičky a roztažením ručiček.
Embryo se začíná podobat člověku – má podobu jakéhosi hlavatce. Jsou vytvořeny základy všech orgánů. Končí období embryonální. Ocásek téměř úplně vymizí. Konfiguruje se lidská tvář, rýsuje se zevní genitál, který má ještě indiferentní ráz.
Třetí měsíc (9–12 týden)
Na konci osmého týdne měří zárodek asi 3 cm, na konci 12 týdne asi 9 cm. (Někteří autoři zde již hovoří o plodu.) Konfigurace obličeje je v hlavních rysech skončena. Jsou vytvořena víčka, která jsou až do 7. měsíce srostlá epiteliálním švem. Vytvářejí se nehty, na končetinách jsou zřetelné prsty s jednotlivými články. Vnější pohlavní ústrojí je možno od 10. týdne rozlišit na mužský nebo ženský typ. Vnitřní reprodukční soustava již obsahuje primitivní vajíčka a spermie. Hlava tvoří asi 1/3 celkové tělesné délky. Plod připomíná tak trochu mimozemšťana z filmu ET.
V tomto období dochází rovněž k rychlému vývoji extraembryonálních orgánů, jimiž jsou:
1. Amniotický vak (amnion). Vnitřní strana amnionu je hladká a lesklá. Zpočátku se na této vnitřní straně amnionu vytvářejí puchýřky naplněné tekutinou. Ty praskají a uvolněná tekutina se dostává do amniové dutiny. Tato tekutina je nazývána v pozdějších stadiích vývoje plodovou vodou. Plodová voda je důležitým prostředím pro embryo a plod. S postupem těhotenství (gravidity) jí přibývá, ke konci těhotenství je jí asi 1/2–3/4 litru. Plodová voda má řadu důležitých funkcí jak v průběhu těhotenství, tak při porodu. Je to složitý roztok s biologickými účinky. Předpokládá se, že se na regulaci jejího množství a složení významnou měrou podílí hormony, jež vznikají v placentě.
2. Placenta vzniká srůstem chorionu klkatého a sousedící děložní sliznice. Placenta se vyvíjí poměrně rychle, takže již v pátém měsíci těhotenství má poměrně definitivní strukturu a ustálenou funkci. Donošená placenta má hmotnost asi 500 až 600 g; má okrouhlý diskovitý tvar, v průměru 15 až 20 cm široký a 2 až 3 cm tlustý.
Výživa vajíčka od implantace až po vytvoření definitivní placenty je souvislý plynulý děj.
- První výživa se uskutečňuje z vlastních zásob – z vaječného žloutku.
- Potom získává vajíčko výživné látky z tekutiny (sekretu), která je produktem sekreční činnosti vejcovodu a děložních žlázek.
- Při implantaci rozrušuje trofoblast svými klky mateřskou děložní sliznici a vstřebává rozrušenou tkáň. Tento způsob výživy se označuje jako výživa histiotrofní.
- Později jsou naleptány i větší cévy děložní sliznice a mateřská krev se vylévá do prostoru mezi klky. Klky pak vstřebávají z krve kyslík a výživné látky. Jde o výživu hemotrofní. Nejdříve přijímá zárodečný váček výživné látky celým svým povrchem, později se příjem omezí na určité místo, na němž zůstávají zachovány choriové klky. Na tomto místě vzniká placenta, která se stává definitivním vyživovacím orgánem. Morfologicky a funkčně plnohodnotná placenta plní tyto funkce:
- Nutriční funkce: zprostředkuje výživu plodu. Předává do krevního oběhu plodu výživné látky z matčiny krve a tím mu nahrazuje činnost trávicí soustavy.
- Respirační funkce: zastupuje dýchací soustavu plodu, neboť zprostředkuje příjem kyslíku z matčiny krve a výdej kysličníku uhličitého z krve plodu do krve matky.
- Exkreční funkce: zprostředkovává předávání škodlivých zplodin látkové přeměny z těla plodu do mateřské krve krevního oběhu, dokud se vyloučí ledvinami do moci matky.
- Endokrinní funkce: je žlázou s vnitřní sekrecí, která svými hormony řídí průběh těhotenství.
- Ochranná funkce: tvoří ochrannou bariéru mezi tělem matky a plodu. Chrání plod proti vniknutí škodlivin a infekcí z těla matky; tato ochrana je však mnohdy nedokonalá.
- Je zásobárnou látek důležitých pro růst a vývoj plodu (například vitamínů).
3. Pupeční šňůra spojuje embryo s placentou. Sestává především z jedné žíly a dvou tepen. Žilou je přiváděna okysličená krev od placenty do srdce, tepnami je odváděna odkysličená krev od srdce.