Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech

24.1 Benigní hyperplazie prostaty

24.1 Benigní hyperplazie prostaty
 
 
Benigní hyperplazie prostaty (BHP) patří mezi nejčastější onemocnění postihující muže. Je to jeden z častých důvodů, proč muži navštěvují lékaře a proč podstupují operaci. Benigní hyperplazie prostaty je definována jako nemaligní zvětšení prostaty na podkladě zmnožení buněk prostatických žlázek nebo stromatu (vazivové tkáně, která žlázky spojuje). Benigní hyperplazie prostaty závisí na produkci testosteronu, je ovlivňována hormonálně, a také na věku. S přibývajícím věkem stoupá její incidence. Rozhodující role se připisuje 5-alfa-dihydrotestosteronu (DHT), který je androgenním metabolitem. Vytváří se v prostatických buňkách přeměnou z testosteronu a hromadí se v prostatické tkáni. Obvykle toto onemocnění postihuje muže od čtyřiceti let výše a četnost nálezů se zvyšuje s rostoucím věkem pacienta.
První histologické změny (tvorba uzlíků v prostatě) jsou již ve 4. desetiletí. Uzly vycházejí z periuretrální části prostaty. Uzlíky se zvětšují pozvolna, tlačí na prostatickou část močové trubice a vyvolávají různý stupeň její neprůchodnosti, a tím i poruchy močení. Symptomatologie záleží více na umístění než na velikosti uzlů.
 
Příznaky benigní hyperplazie prostaty
Benigní hyperplazie prostaty bývá provázena problémy s močením, ty se obvykle označují jako LUTS (Lower Urinary Tract Symptoms, symptomy dolních močových cest). Mohou být dvojího typu, a to buď iritační, nebo obstrukční. Mezi iritační příznaky se řadí ty, u kterých se projevuje potřeba častého močení buď přes den, anebo také v noci. Může docházet i k nechtěnému úniku moči, tedy inkontinenci. Tyto příznaky ovlivňují běžný život a do značné míry ho i omezují. K obstrukčním příznakům patří všechny potíže, které provází močení samotné. Ať už je to obtížný a opoždění začátek močení či slabý a přerušovaný proud moči, zdlouhavé močení nebo odkapávání moči ke konci močení až po nedokonalé vyprázdnění močového měchýře. Ovšem ne všichni muži s benigní hyperplazií prostaty musí nutně tyto potíže mít, a ne vždy obtíže závisí na velikosti prostaty.
 
Rozvoj příznaků benigní hyperplazie prostaty můžeme rozdělit do tří stádií. Prvním stádiem je fáze kompenzační, kdy se u postiženého objevují klasické problémy s močením, jak obstrukční, tak iritační. Nejvíce obtěžuje noční močení, které je způsobeno překrvením malé pánve a prostaty. Přes den problémy s močením nejsou tak velké. V důsledku pohybu nedochází k překrvení a nemocný tedy močí méně často a málo. Objevuje se i dysurie, kdy muž musí při močení tlačit. Kromě slabého proudu moči a dlouhého spouštění močení může také dlouho trvat, než se vymočí. Objevuje se i bolest za sponou stydkou. Tyto obtíže se stupňují při dlouhém sezení, ležení, vypití většího množství tekutin a také při tom, když muž močení zadržuje. Naopak zmírnit je může pohybem a pobytem v teplém prostředí.
 
Druhé stádium je fáze částečné dekompenzace. V tomto stadiu se předešlé příznaky stupňují. V noci se frekvence nucení na močení zvyšuje až na 5 – 10 mikcí za noc. Močení je možné jen s námahou a často je nutné použít i břišní lis. Nastupuje také pocit neúplného vyprázdnění močového měchýře po vymočení, zůstává reziduum, které může být zdrojem infekce. 
 
Třetí stádium je fází dekompenzace, která je už provázena velmi závažnými komplikacemi. Dochází ke kompletní retenci moči, kdy se muž nemůže vymočit, a k dilataci močového měchýře. Vzniknout může i paradoxní ischurie, tedy stálé odkapávání moči v důsledku přeplněného močového měchýře. Při těchto déle trvajících potížích může dojít k poškození ledvin v důsledku oboustranné ureterohydronefrózy s rozvojem uremie a urosepse. Pacient může udávat velký pocit žízně, nechutenství, možný odpor k jídlu a nápadné je i hubnutí.