Osetrovatelska_pece_v_neurologii

6.12 Zánět míchy a kořenů, polyradiculomyelitis Guillain – Barre

6.12 Zánět míchy a kořenů, polyradiculomyelitis Guillain – Barre
 
 
Svým původem je na pomezí mezi infekčním a autoimunitním onemocněním, postihuje míchu, míšní kořeny a periferní nervy. Choroba začíná do 3 týdnů od infektu či očkování postupujícím brněním se symetrickou slabostí DK, stoupající vzhůru po trupu na HK, je areflexie, hypotonie, atrofie, jsou kořenové bolesti, poruchy čití punčochového resp. rukavicového typu (kolmo na dlouhou osu končetiny), častá je retence moči. Postup periferních paréz se může kdekoli zastavit, může však přejít i na MN, kde vede především k diplegii n. facialis. Přestup na kmen s ohrožením vitálních center (dech, TK, srdeční akce) je u vzácné Landryho formy, která může končit i smrtí. Po 2-4 týdnech se stav stabilizuje a parézy se postupně upravují. Reziduální parézy přetrvávají u třetiny nemocných. Variantou GBS je Fisherův syndrom, kde je typická trias příznaků oftalmoplegie, areflexie a ataxie.
Diagnózu stanoví nález vysoké bílkoviny při normálním počtu buněk v likvoru (proteinocytologické disociace), která je maximální po 3 týdnech od počátku choroby. V léčbě se nejvíce osvědčila plazmaferéza, velmi důležitá je rehabilitace. Nemocní s poruchami dechu vyžadují hospitalizaci na ARO.
Z hlediska ošetřovatelského je třeba dbát na odvod moči, není-li možný při naplněném měchýři, nutno pacienta cévkovat.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše