Paliativni_pece
-
Paliativni_pece
-
Nyní studovat1 Úvod - Paliativní péče
-
Nyní studovat2 Setkání s nemocí
-
•2.1 Historie paliativní péče a její směrování
-
•2.2 Organizační formy poskytování paliativní péče
-
•2.3 Zapojení uživatelů v oblasti paliativní péče
-
•2.4 Indikace a dostupnost odborné paliativní péče
-
•2.5 Akutní nemocniční péče
-
•2.6 Přechody a změny zdravotního stavu
-
•2.7 Komunikace – pacient a tým paliativní péče
-
•2.8 Přístupy k posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.1 Medicínský model posuzování
-
•2.8.2 Ošetřovatelský model posuzování
-
•2.8.3 Individuální povaha posuzování výsledků pacientů
-
•2.8.4 Posuzování symptomů
-
•2.8.5 Duševní zdraví a jeho poruchy
-
•2.8.6 Kvalita života
-
•2.8.7 Spokojenost s péčí
-
•2.8.8 Další metody posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.9 Klinická aplikace strukturovaných metod posuzování výsledků pacientů v paliativní péči
-
-
-
Nyní studovat3 Terminální fáze onemocnění
-
Nyní studovat4 Ztráta blízkého člověka, emoce a prožívání
-
Nyní studovat5 Aktuální otázky
-
Nyní studovat6 Souhrnné testovací otázky
-
4.5.1 Ztráta blízkého člověka a zdravotní rizika
4.5.1 Ztráta blízkého člověka a zdravotní rizika
Vztah mezi zdravím a nemocí se stále častěji vysvětluje z hlediska rizika. Pozůstalí často trpí krátkodobými zdravotními problémy, které vyplývají ze změn obvyklého chování, jako jsou nespavost, změny ve výživě a rostoucí konzumace alkoholu a množství vykouřených cigaret. Prožívání ztráty může také zasáhnout endokrinní systém a imunitní systém zvláště u těch, kdo trpí depresí. Pro nemalou část pozůstalých to znamená vážné zdravotní důsledky, včetně zvýšené míry úmrtnosti (zvláště mezi mladšími vdovci), depresí, úzkostných poruch a trvale zhoršeného celkového zdravotního stavu. Není proto překvapující, že pozůstalí častěji navštěvují lékaře a zvyšují svou spotřebu psychofarmak.
Přetrvávající špatný zdravotní stav se pokládá za ukazatel „patologické“ nebo „komplikované“ formy zármutku. Rané studie ukázaly, že je možné hodnotit zranitelnost pozůstalých a že intervence mohou snížit jejich zdravotní rizika. Neexistuje však mnoho dokladů, které by vypovídaly o účinnosti necílených služeb pozůstalým. Ve skutečnosti se nabídka poradenství lidem, kteří mají adekvátní vlastní zdroje, může ukázat jako kontraproduktivní, protože se může stát příčinou pochybností o jejich schopnosti vyrovnat se se ztrátou. Rizikové faktory se navíc mohou uplatnit i v posuzování potřeb lidí hledajících pomoc i v pozdějším období, kdy prožitek ztráty nehraje roli.
-
Paliativni_pece
-
Nyní studovat1 Úvod - Paliativní péče
-
Nyní studovat2 Setkání s nemocí
-
•2.1 Historie paliativní péče a její směrování
-
•2.2 Organizační formy poskytování paliativní péče
-
•2.3 Zapojení uživatelů v oblasti paliativní péče
-
•2.4 Indikace a dostupnost odborné paliativní péče
-
•2.5 Akutní nemocniční péče
-
•2.6 Přechody a změny zdravotního stavu
-
•2.7 Komunikace – pacient a tým paliativní péče
-
•2.8 Přístupy k posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.1 Medicínský model posuzování
-
•2.8.2 Ošetřovatelský model posuzování
-
•2.8.3 Individuální povaha posuzování výsledků pacientů
-
•2.8.4 Posuzování symptomů
-
•2.8.5 Duševní zdraví a jeho poruchy
-
•2.8.6 Kvalita života
-
•2.8.7 Spokojenost s péčí
-
•2.8.8 Další metody posuzování výsledků v paliativní péči
-
•2.8.9 Klinická aplikace strukturovaných metod posuzování výsledků pacientů v paliativní péči
-
-
-
Nyní studovat3 Terminální fáze onemocnění
-
Nyní studovat4 Ztráta blízkého člověka, emoce a prožívání
-
Nyní studovat5 Aktuální otázky
-
Nyní studovat6 Souhrnné testovací otázky
-