Radiologie_a_nuklearni_medicina

7.1.2 Kontrastní rentgenová vyšetření ledvin a močových cest

7.1.2 Kontrastní rentgenová vyšetření ledvin a močových cest
 
 
Intravenózní vylučovací urografie (IVU)
Intravenózní aplikace kontrastní látky vylučované ledvinami, zobrazení uropoetického traktu (obr. 7.5, 7.6). Začínáme nativním snímkem ledvin a malé pánve, nejen pro diagnostický význam (RTG kontrastní konkrement), ale podává informaci o centraci a kvalitě expozice snímku. Množství podávané kontrastní látky je obvykle 60–80 ml dle hmotnosti pacienta. Snímkujeme převážně v poloze na zádech v intervalech 1–30 min (např. 7, 15, 30 min).
  
RNM_705.JPG
 
Obr. 7.5 IVU – normální nálezKP – kalichopelvický systém ledviny, U – ureter
 
Pokud ledviny vylučují opožděně doplníme tzv. odložený snímek za 45, 60, 120 min. K základní AP projekci lze doplnit projekce šikmé, lze také doplnit snímek na břiše, kdy se lépe zobrazí oblast močovodů, a snímek ve stoje, zejména při podezření na ren migrans. Cílené snímky na močový měchýř (cystogram) provádíme před a po vymočení. Vyšetřovanému nedovolíme močit a obvykle za 30 min zhotovíme snímky v AP a obou šikmých projekcích.
Indikace: renální kolika (urolitiáza), hematurie, tupý úraz postihující urogenitální trakt, rekurentní infekce uropoetického traktu, problémy s mikcí, IVU se provádí vždy před litotripsí rázovou vlnou a před perkutánní extrakcí konkrementů.
Příprava: Pacient má být důkladně vyprázdněn, obvykle je dostačující lehká a nenadýmavá strava v posledních dnech před vyšetřením. Vzhledem k tomu, že podáváme kontrastní látku i.v., je nutné 4 hodiny lačnit, doporučuje se správné zavodnění, ještě ráno před vyšetřením by se měl pacient napít. Je nutné se dotázat na případné alergické reakce, zvážit podání jodových preparátů při renální insuficienci.
  
RNM_706.JPG
 
Obr. 7.6 Cystogram před vymočením (zhotovený v rámci IVU); U – ureter, MM – močový měchýř
 
Podmínkou získání diagnostické informace při vyšetření IVU je nutná zachovalá funkce ledvin, při snížení renálních funkcí jsou získané údaje limitované.
 
Ascendentní pyelografie
Aplikace kontrastní látky katétrem zavedeným do ureteru: Katétr zavádí urolog za pomoci cystoskopu. Jde o invazivní metodu, dnes se provádí výběrově, jen pokud ostatní neinvazivní metody nepřinesou dostatek diagnostických informací (obr. 7.7).
Kontrastní pyeloureterografie Chevassuho cévkou, spočívá v použití speciální cévky, která je na jedné straně otevřena, na obvodě je balónek, který se po zavedení do močovodu roztáhne, čímž se zablokuje odtok kontrastu, a získá se tak kvalitní pyeloureterogram.
Indikace: především u obstrukčních uropatií (zobrazení situace pod překážkou a eventuálně nad překážkou), někdy u intraluminálních patologických procesů.
  
RNM_707.JPG
 
Obr. 7.7 Ascendentní pyelografie – normální náplň ureteru (U)
 
Zobrazení močového měchýře a uretry
Močový měchýř lze zobrazit dvěma postupy: Sestupná (antegrádní) cystografie navazuje na IVU (obr. 7.6). Vzestupná (retrográdní) cystografie spočívá v zobrazení močového měchýře a uretry při retrográdní aplikaci kontrastní látky, ta se aplikuje zpravidla cévkou s balónkem. Při normálním nálezu se naplní pouze močový měchýř, nemělo by dojít k naplnění ureterů. Snímkuje se po naplnění močového měchýře (obr. 7.8). Mikční cystouretrografie doplňuje zobrazení během mikce, je častým vyšetřením v dětském věku. Snímky se provádí v AP a šikmých projekcích.
Indikace: tvar a kontury močového měchýře při plné náplni a mikci (diagnóza divertiklu), trauma – podezření na rupturu močového měchýře, píštěle související s močovým měchýřem a/nebo uretrou, rekurentní infekty, podezření na vezikoureterální reflux, hodnocení pooperačních stavů, uretra – striktury, obstrukce, trauma, divertikly – a inkontinence.
  
RNM_708.JPG
 
Obr. 7.8 Vzestupná (retrográdní) cystografie – hypertrofie prostaty; zúžení prostatické části uretry (tenká šipka), zvětšená prostata prominuje do močového měchýře (MM) a působí na spodině MM impresi (silnější šipky)
 
Angiografie, digitální subtrakční angiografie (DSA)
Indikace: podezření na renální arteriální stenózu (renovaskulární hypertenze).
DSA je stále zlatým standardem zobrazení renálních tepen. Její nevýhodou je, že jde o metodu invazivní, spojenou s radiační zátěží a nutností podání jodové kontrastní látky, v neposlední řadě jsou přítomny komplikace vyplývající z invazivní procedury.
Na druhé straně umožňuje DSA kromě diagnostiky definitivní terapeutické výkony (PTA a implantace stentu).
Ke screeningu renální arteriální stenózy jsou vhodnější metody neinvazivní – USG (duplexní DUS), CTA a MRA, z nichž největší význam postupně nabývá MRA.
Největší výhodou MRA je, že není zatížena RTG zářením, kontrastní látka je méně nefrotoxická a podstatně méně alergoidní.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše